Z historie bigbítu na Rakovnicku 30 - DVORANA SLÁVY RAKOVNICKÉHO BIGBÍTU

Hlavní nabídka
Band
Přejít na obsah
Trapeři
 
Koncem roku 1971 se začaly na Rakovnicku objevovat první pokusy o country & westernovou hudbu1). V Okresním kulturním středisku v Rakovníku (OKS), které se nacházelo v té době vedle Domu osvěty, se začali scházet muzikanti, kterým hudba amerického Západu učarovala.

 
První nesmělé krůčky
Okolo Karla Ortmanna se soustředilo několik kamarádů – trampů, kteří začali hrát trampské a country písničky na kytary s přiznávkou kontrabasu. Kytaristé Karel „Sid“ Ortmann (hrál i na banjo), Karel Karnold a M. Čihař, na kontrabas Gejza Dohnal a posléze přišel a na kontrabas se učil hrát Václav Čibera neboli Hubenej Sam. Jejich repertoár byl ovlivněn zejména skupinami Rangers, Greenhorns a KTO (Kamarádi táborových ohňů).
Přibližně v té době se rozpadla rakovnická skupina The Sharks, která hrála jak bigbít, tak i country. Jejími členy byli sólový kytarista Vítězslav Vondrášek neboli Tlustej Sam, rytmický kytarista Josef „Olaf“ Kachlík, baskytarista Miroslav Seidl, kytarista Vladimír Lankaš a bubeník Milan Budil.
Toho času byly zaznamenány také pokusy o založení countryové kapely v Pavlíkově, v níž hrál na tenorové banjo, vypůjčené od Ladislava Kašky, Břetislav „Sláva“ Cón. Čtyřstrunné banjo bylo přeladěné jako banjo americké. Posléze získal pětistrunné banjo, na které hraje (dodnes) svým osobitým stylem. Tehdy nebyly k dispozici žádné školy hry na tento nástroj, a tak Sláva Cón vystřídal několik druhů ladění banja. Až od Marko Čermáka ze skupiny Greenhorns zjistil, jak se bluegrassové banjo ladí, a jak se na něj hraje.
V dubnu 1972 začala hrát v rakovnickém TOSu bluegrassová skupina Poutníci, vedená Pavlem Vyskočilem. Na kytaru s ní v počátcích hrál i Václav Čibera.
 
Z Prairie Raiders Trapeři
V průběhu roku 1972 se v sále OKS zformovala nová kapela, sestavená ze členů zmíněných countryových formací. Tvořili ji Karel Ortmann (kytara), Josef „Olaf“ Kachlík (kytara, dobro), Sláva Cón (banjo), Vítězslav Vondrášek (mandolína) a Václav Čibera (kontrabas). O něco později doplnil její řady ještě sólový kytarista Miloš „Míša“ Nigrin, který přišel z rozpadlé bigbítové skupiny The Preachers. Karel Ortmann přivedl do kapely, která se pojmenovala Prairie Riders (Prérijní jezdci), Zdeňka Černého zvaného Cigárko. Byl starší než všichni ostatní, ale v následující letech napsal desítky skvělých textů k písničkám, které se brzy staly kmenovým repertoárem skupiny. Nelze zapomenout ani na jeho veselé povídání tzv. Rychlobásně, Rumobásně a P – pindy, kde celé povídky začínaly na písmeno P. Rovněž si připomeňme jeho kresby k jednotlivým písním, novoročenky a tzv. Antireklamy.
Zkoušelo se a hrálo po hospodách a na různých neoficiálních setkáních. Pokud v té době chtěla jakákoliv kapela veřejně vystupovat, musela mít zřizovatele, a hlavně udělat kvalifikační zkoušky, tzv. přehrávky. Jak známo, s anglickým názvem by začínající skupina u přehrávek jen stěží uspěla, tak se Prairie Raiders přejmenovali na Trapeři. Tenkrát ještě muzikanti nevěděli, že v Brně existuje kapela stejného názvu, což se později, když rakovničtí Trapeři vešli do širšího povědomí, dost pletlo. Záštitu nad nimi převzal Klub mládeže OV SSM Rakovník.
 Základnou pro víkendy, dovolené a další sešlosti se stala vesnička Kůzová s pověstným sklípkem. V té době se již repertoár Traperů skládal převážně z vlastních písní, nebo z amerických písní s vlastními českými texty. Celkem se jednalo asi o 50 skladeb. Zbytek repertoáru doplnili písně Greenhorns, KTO a Rangers.
Premiéra na Hit-show
V říjnu 1972 nastoupil na dvouletou vojenskou základní službu Karel Ortmann a jeho místo v kapele zaujal Jaroslav Lehovec. První větší vystoupení v Rakovníku absolvovali Trapeři 22. prosince 1972 v Tylově divadle v rámci 5. Hit-show. Vystoupili zde vedle rockových skupin Mandragora, The Undertakers a pražských hostů Tritonus. Vesměs bigbítové obecenstvo Trapery velmi vřele přijalo a jejich vystoupení bylo příjemným osvěžením přehlídky.
Následovala spousta her včetně koncertu v rakovnickém letním kině. V dalších letech skupina absolvovala mnoho soutěží a festivalů včetně populárního Loketského kotlíku, který vyhrála.
V létě 1973 skupinu opustil Míša Nigrin, který odcházel studovat do Prahy. Koncem září 1974 se vrátil z vojny Karel Ortmann a Jaroslav Lehovec ukončil aktivní činnost. V této době hráli Trapeři často v Malostranské besedě v Praze.
V prosinci 1974 se Karel Ortmann oženil, na jaře roku 1975 se odstěhoval a ukončil činnost ve skupině. Na jeho místo přišel Miroslav Liška (kytara, zpěv, perkuse) z konkurenčních Poutníků. V následujících letech se v kapele vystřídala řada dalších hudebníků – Miroslav Urbánek (kytara, zpěv, kontrabas), Miroslav „Bak“ Huml (kytara, bicí), Jan Janota (kytara, zpěv), sestry Jitka a Eva Vrzákovy (zpěv), hostující Vlastimil Beneš (baskytara, zpěv), Zdeněk Sakrýt (klávesy) a někteří další.
Trapeři hráli až do roku 1983, kdy se oficiálně rozešli. Od té doby se pravidelně scházejí u příležitosti svých výročí nebo životního jubilea některého z muzikantů.  
 
Vlastní písničky
Jak jsem již uvedl, byli Trapeři ve své době výjimečnou skupinou, protože jejich repertoár tvořily z valné většiny vlastní skladby. Nahlédněme po létech do jejich playlistu: Velkej flám (V. Vondrášek – Z. Černý, 1973), Džínsbunda vodřená (J. Kachlík, 1973), Cimaron (V. Vondrášek – Z. Černý, 1973), Nashledanou (V. Vondrášek, J. Kachlík – Z. Černý, 1973), Ocelový náramky (J. Kachlík – Z. Černý, 1973), Joe Hill (S. Cón, 1973), Já měl život tolik rád (S. Cón, J. Kachlík – Z. Černý, 1973), Henriette (S. Cón – Z. Černý, 1973), Neváhej (V. Vondrášek – Z. Černý, 1973), Já už nepospíchám (S. Cón, 1973), Satorie (S. Cón – V. Vondrášek), Cesta za zlatem (traditional, text J. Kachlík, 1972), Zamřížovanej song (Johnny Cash – V. Vondrášek, 1972), Vzpomínka na kata (americká lidová – V. Vondrášek, 1972), Stříbrný koleje (americká lidová – Z. Černý, 1973), Na cestu se dám (traditional – Z. Černý, 1974), Údolí smrti (americká lidová – Z. Černý, 1974), Blues pracujícího muže (americká lidová – Z. Černý, 1974), Yambalaya (Hank Williams – Z. Černý), Deadwoodskej dostavník (Buck Owens – S. Cón), Tak já jedu dál (Sruggs&Flatt – V. Vondrášek), Starý cowboy vzpomíná (Sruggs&Flatt – S. Cón), New Orleans (Buck Owens – S. Cón)…
Trapeři jsou výjimeční ještě jednou neobvyklou aktivitou. Natočili dva krátké hrané filmy. V roce 1976 čtyřminutovou němou grotesku „Sudobytí“, kterou doprovází jen traperské písničky. Natočil ji a sestřihal Václav Koutecký. V roce 1978 natočila dvojice Truxa-Koutecký další němou, tentokrát čtrnáctiminutovou grotesku s názvem „Rumový Joe“. Opět ji doprovázely traperské písničky.
V roce 1981 byli Trapeři součástí divadelního představení hry Jiřího Brdečky „Limonádový Joe“, kterou v režii Františka Švíbeka nastudoval rakovnický Divadelní soubor Tyl.
********

Satyrové z křivoklátských lesů
1) Abychom byli přesní, první countryová resp. country-beatová skupina v okrese vznikla v roce 1968 v Základní škole Křivoklát při Pionýrské skupině Jana Ohnivce. Nazývala se Satyr a její zakladatelkou byla Gudrun Humlová. Skupinu tvořili hudebníci Miroslav Veverka (sólová kytara, baskytara), Jaroslav Pokorný (baskytara, akustická kytara, banjo, zpěv), Tomáš Bednařík (rytmická kytara, zpěv), Karel Štiller (housle, akustická kytara), František Šíma / Václav Tarant (bicí) a jako host Ivan Rosenbaum (saxofon, klarinet). Součástí kapely byl i dívčí pěvecký kvartet Mája Georgievová, Jana Pacltová, Helena Veklincová a Květa Šindlerová.
Skupina měla na repertoáru tehdejší velké hity, jako Zvedněte kotvy, Dívka toulavá, Červená řeka, Niagara, Zlatokop Tom, Pampelišky, Tisíc mil, Zelené pláně, Muži z Ria, Aljaška, Zlaté střevíčky, Růže z Texasu, Slavíci z Madridu, Blizzard, Rodné údolí, Jen vítr to ví a další. Z bigbítové sféry pak Její láska, Povídej, Dej mi víc své lásky, Želva, Boty proti lásce, Sklípek, nebo instrumentálky The Shadows Midnight a Theme For Young Lovers.
Satyr vystoupil na školním karnevalu nebo u příležitosti návštěvy finské delegace v ZŠ Křivoklát. Tehdy nazkoušel a zahrál nový finský superhit Jenka Letkis.
Skupina se rozpadla v létě 1969, kdy většina jejích členů odešla ze školy.
Tomáš Bednařík
(Zdroj: Tomáš Bednařík: Je to jenom rock and roll, Raport, 1994, Karel Ortmann: Vznik hudební skupiny c&w Trapeři. In: traperi-rakovnik.estranky.cz, Sláva Cón: Zpěvník Trapeři Rakovník, výpověď Slávy Cóna a Tomáše Bednaříka)
Created WebSite X5
Designed by Marcel Š.
Copyright © Dvorana slávy Rakovník 2019 - 2020. Všechna práva vyhrazena
Návrat na obsah