Z historie bigbítu na Rakovnicku 45 - DVORANA SLÁVY RAKOVNICKÉHO BIGBÍTU

Hlavní nabídka
menu
Přejít na obsah
Rockové přehlídky 1969-1989
 
Podobně jako v jiných městech, tak i v Rakovníku se v „předsametových“ dobách konaly přehlídky nejlepších okresních rockových skupin. I když se orgány střežící „ideovou čistotu“ okresní populární hudby všemožně snažily házet bigbítu klacky pod nohy, přesto se čas od času podařilo nějakou tu rockovou přehlídku uspořádat. Nebývalo to často, ale stávalo se. V této kapitole „Z historie rakovnického bigbítu“ se pokusím shrnout přehlídky z let 1969 až 1989. Je zajímavé, že, až na jednu výjimku, se vždy jednalo o přehlídky nesoutěžní…
 
I. Hit-show (leden 1969)
Historicky první přehlídka bigbítových kapel se uskutečnila v lednu roku 1969 (přesné datum se mi nepodařilo dohledat). Pod názvem I. Hit-show ji v Tylově divadle v Rakovníku uspořádal Pop-music club působící při Svazu klubů mládeže. Honosný název přehlídky vymyslel zpěvák kapely Luxor-beat Ivan Beneš. Původně se měly na premiérové Hit-show představit čtyři kapely, nakonec zahrály jen tři. Novostrašečtí The Stars se omluvili pro onemocnění jednoho z hudebníků a bigbítová skupina zformovaná při tanečním orchestru Merkur byla ve stejný termín smluvně vázána v Praze.
V první polovině večera, který moderoval Kamil Kraus, vystoupil Luxor-beat, jako náhrada za The Stars. Vedoucím tohoto uskupení byl klavírista Saša Pleska, který vtiskl skupině moderní rhythm and bluesový zvuk.
Jako druhá se objevila na pódiu skupina Mandragora, která zahrála především písně z repertoáru The Beatles (např. Good Day Sunshine, Lucy In The Sky With Diamonds, You've Got To Hide Your Love Away, We Can Work It Out, Another Girl, Hey Jude ad.) a také několik vlastních (Ještě sladkou pusu mi dej, Mám vztek, Nechci být sprostý, Já tě znám, Nechci zůstat sám, Prosím, zaplatím…). V sestavě Michal Pleska (sólová kytara), Vlastimil Beneš (baskytara), Miloslav Černý (doprovodná kytara), Libor Laun (bicí), Zdeněk Steidl (zpěv) a jako host Dušan Apfel (zpěv) předvedla skvělý výkon a nadchla zcela vyprodaný sál Tylova divadla.
Ve druhé části večera se představil taneční orchestr Luxor vedený Josefem Fenclem se sólisty Annou Vápeníkovou, Bohumilou Pochmanovou, Jiřím Röllem a Ivanem Benešem. „Toto těleso se svým žánrem a stylem přiklání k současnému světovému trendu, tj. velký taneční orchestr s doprovodem beatové skupiny. Cílem je dosáhnout beatového zvuku i v tomto velkém obsazení,“ zhodnotil přínos Luxoru pro Hit-show na stránkách okresního týdeníku Rozvoj (6. 2. 1969) dopisovatel Jaroslav Grinc. Pokud bychom měli najít na první okresní bigbítové přehlídce nějakou „mouchu“, tak snad jen nevyrovnané (místy špatné) ozvučení, na které doplatil především TO Luxor.
 
II. Hit-show (21. listopadu 1969)
Také druhou přehlídku rakovnických bigbítových skupin uspořádal Pop-music club působící při Svazu klubů mládeže v Tylově divadle 21. 11. 1969. Jejího moderování se opět ujal Kamil Kraus. Průběh přehlídky (byť s drobnými chybičkami) popsal v týdeníku Rozvoj (27. 11. 1969) redaktor Ivo Mička (viz kapitola Pop-music club a Hit show), takže shrnu jen to podstatné.
Během večera se na pódiu představilo pět těles, z toho jedno doprovázející hostující zpěvačku Evu Olmerovou. Opět se nedostavila novostrašecká skupina The Stars. Důvod neznám, ale je dost pravděpodobné, že nějakou roli mohlo sehrát „předskakování“ The Stars slavným The Blue Effect 11. listopadu 1969 na Stochově). I bez The Stars se sešlo v Tylově divadle to nejlepší, co v té době okresní bigbítová scéna nabízela.
Jako první vystoupila nedávno založená skupina The Undertakers, působící jako odnož TO Melodie, v sestavě Miloslav Černý (sólová kytara), Miloslav Černohorský (baskytara), Petr Soukup (doprovodná kytara), Vladimír Skoupý (bicí), Vladimír Soukup a Zdeněk Hvězda (zpěv). Překvapením byla druhá skupina. Pod názvem Pipe, Mick and two Havelux se skrývali tři čtvrtiny zakládající sestavy Mandragory Milan Tyburec (baskytara, zpěv), Zdeněk Havelka (doprovodná kytara), Václav Matějka (bicí, zpěv) doplněné o sólového kytaristu Františka Havelku. Kluci oprášili několik písniček ze starého repertoáru (Heart Of Stone, Walking The Dog, Califormia Dreamin´, Jumpin´ Jack Flash ad.) navlékli na sebe bizarní kostýmy a svojí show rozhýbali opět zcela nabitý sál divadla.
Po přestávce vystoupala na pódium Mandragora a v sestavě Milan Horník (zpěv/perkuse), Michal Pleska (sólová kytara), Vlastimil Beneš (basová kytara) a Libor Laun (bicí nástroje) podala tradičně výborný a bezchybný výkon.
Vystoupení tanečního orchestru Luxor se zpěváky Annou Vápeníkovou, Bohumilou Pochmanovou, Jiřím Röllem a Zdeňkem Steidlem bylo předzvěstí velkého finále. To se dostavilo s příchodem hostující Evy Olmerové. Ta nezůstala své pověsti výborné zpěvačky nic dlužna, i když před vystoupením „ztrestala“ v šatně nějakou tu lahvinku. Paní Olmerovou doprovázelo narychlo vytvořené kombo sestavené z hudebníků TO Luxor – Saša Pleska (klávesy), Miloš Hejduk (saxofon), Petr Konopásek (trubka) a skupiny Mandragora – Michal Pleska (kytara), Vlastimil Beneš (baskytara) a Libor Laun (bicí).
Tečkou za celou Hit-show byl závěrečný jam session s písní Hare – Krishna doprovázený pánským skorostriptýzem v podání Saši Plesky.
 
Taneční beatová přehlídka (konec února 1970)
Koncem února 1970 proběhla v Dělnickém domě v Rakovníku první taneční přehlídka nejlepších bigbítových skupin Rakovnicka. Opět byla nesoutěžní a příchozí měli, na rozdíl od Hit-show, možnost tance. Přehlídky se zúčastnilo šest kapel a každá dostala prostor zhruba 40-45 minut.
Přehlídku zahájili The Undertakers ve složení Miloslav Černý (sólová kytara), Miloslav Černohorský (baskytara), Petr Soukup (doprovodná kytara), Vladimír Skoupý (bicí), Vladimír Soukup a Zdeněk Hvězda (zpěv). Po nich patřilo pódium Dělňáku novému rakovnickému triu Inferi. Sláva Pilík (kytara, zpěv), Miloš Moucha (baskytara) a Jiří „Copan“ Svoboda zahráli a zazpívali své vlastní písničky, jejichž autorem je Sláva Pilík.
Jako třetí se představila kapela z rakovnického Zátiší The Preachers. Mile překvapila a patřila z nejsvětlejším zjevům večera. V sestavě Zdeněk Bradáč (zpěv), Miloš Nigrin (sólová kytara), František Hejda (baskytara), Karel Fiala (bicí) zahrála svěží bigbít zahraniční provenience (skvělá byla zejména Back In The U.S.S.R. od The Beatles).
Následující The Foolmen, jediná mimo rakovnická skupina (z Křivoklátu), to neměla se svým pop-rockovým repertoárem po skvělém výkonu The Preachers jednoduché. Její set obsahoval jak zahraniční písničky (The Beatles, The Shadows, The Hollies, Beach Boys, Mamas and Papas), tak i české (Atlantis, Fortuna, Olympic ad.). Největší devizou skupiny byla sedmnáctiletá zpěvačka Věra Kolaříková. The Foolmen se představili v sestavě Věra Kolaříková (zpěv), Josef Beneš (sólová kytara, klávesy), Jindřich Cedl (baskytara, zpěv), Tomáš Bednařík (doprovodná kytara, zpěv) a Jaroslav Novák (bicí, zpěv).
Jako předposlední zahrála další nová rakovnická skupina – The Pride of Ladies Bedrooms. František Havelka (sólová kytara, zpěv), Miroslav Veverka (doprovodná kytara, zpěv), Zdeněk Havelka (baskytara, zpěv) a Petr Kauer (bicí) „vyrukovali“ s velmi dobře zvládnutým west-coastem i s písničkami Creedence Clearwater Revival či Apollobeatu.
Finále nemohlo patřit nikomu jinému než momentálně nejlepší rakovnické skupině Mandragora. Ta se představila v klasickém složení Milan Horník (zpěv), Michal Pleska (sólová kytara, zpěv), Vlastimil Beneš (baskytara, zpěv) a Libor Laun (bicí).
Přehlídka ukázala rozložení sil v současném rakovnickém bigbítu a nabídla i jeho pestrou žánrovou škálu.
III. Hit-show (3. března 1970)
Krátce po Taneční beatové přehlídce uspořádalo Okresní kulturní středisko Rakovník v Tylově divadle III. Hit-show. Stalo se tak 3. března 1970 a do posledního místečka nabitému hledišti předvedlo své umění šest hudebních těles. Úmyslně nepíšu bigbítových kapel, protože ty byly jen čtyři…
Hit-show zahájili Moucha´s detective agency, což jsou přejmenovaní Inferi doplnění o sólového kytaristu. Vystoupili v sestavě Sláva Pilík (doprovodná kytara, zpěv), Stanislav Karlík (sólová kytara), Miloš Moucha (baskytara) a Jiří „Copan“ Svoboda (bicí). Podobně jako na nedávné Taneční beatové přehlídce se kapela prezentovala výhradně vlastními skladbami z dílny kytaristy Slávy Pilíka.
Jako uragán vlétli na pódium The Preachers. Zdeňka Bradáče, jenž narukoval na vojnu, nahradil Vladimír „Sam“ Tuček, který na přehlídku dorazil také „v zeleném“ z nedaleké krušovické „Prachárny“. Nováčkem a jak se ukázalo výraznou posilou se stal klavírista a zpěvák Josef Fencl ml., syn bývalého kapelníka TO Luxor. Zejména skladba z repertoáru Procol Harum Homburg patřila k nejlepším, které na Hit-show zazněly. Sestava The Preachers: Vladimír „Sam“ Tuček (zpěv), Miloš Nigrin (sólová kytara), František Hejda (baskytara), Josef Fencl (klávesy, zpěv) a Karel Fiala (bicí).
Třetí skupina The Scream (přejmenovaní The Pride of Ladies Bedrooms) přenesla posluchače na kalifornské pobřeží Spojených států. Kultivovaně pojatý a dobře zvládnutý west-coast zahřál na duši všechny milovníky vícehlasého zpěvu. Bonbónky byly dvě písně – Because (z alba The Beatles Abbey Road) a I Belive, kterou The Scream zpívali á capella. Skupina vystoupila ve složení František Havelka (sólová kytara, zpěv), Miroslav Veverka (doprovodná kytara, zpěv), Zdeněk Havelka (baskytara, zpěv) a Petr Kauer (bicí).
Jazz Stars (Michal Pleska – kytara, Vlastimil Beneš – baskytara, Petr Konopásek – trubka, Miloš Hejduk – saxofon a Libor Laun – bicí) byli prvním vybočení z řady bigbítových kapel. Příležitostné sdružení špičkových okresních muzikantů naservírovalo publiku 15minutovou improvizaci na skladby fenomenálního trumpetisty Dizzy Gillespiho a svým projevem zcela strhlo zaplněný sál. Byl to v podstatě první jazz-rockový „výboj“ rakovnických hudebníků, s kterým jsme se v dalším období ještě několikrát setkali.
V jazz-rockových „hrátkách“ pokračovala i následující Mandragora. Kapela překvapila 20minutovou free-jazzově orientovanou skladbou, v níž se představil Michal Pleska jako zdatný trumpetista. I když byla Mandragora skvělá, přeci jen část publika očekávala rockové písničky, jak byla u této kapely zvyklá. Mandragora zahrála ve složení Milan Horník (zpěv), Michal Pleska (kytara, trubka), Vlastimil Beneš (baskytara) a Libor Laun (bicí). Vystoupení Jazz Stars a Mandragory potvrdilo, že rakovnická bigbítová špička se zhlédla v módní vlně jazz-rocku, což se posléze ukázalo jako „krokem do tmy“.
III. Hit-show uzavřel TO Luxor vedený trumpetistou Petrem Konopáskem. Rytmiku omlazeného tělesa tvořili členové The Scream (František a Zdeněk Havelkové – kytara, baskytara, a Miroslav Veverka – bicí nástroje). Výborný výkon podal saxofonista Miloš Hejduk, standard odzpíval pěvecký kvartet Jiří Röll, Zdeněk Steidl, Bohumila Pochmanová a Anna Vápeníková.
Hit-show, kterou moderoval Kamil Kraus, měla ze všech dosavadních nejvyšší úroveň.
 
Soutěž zpěváků beatových skupin (březen 1971)
V Dělnickém domě se uskutečnila v březnu roku 1971 soutěž zpěváků rakovnických bigbítových skupin. Příliš informací se o ní nedochovalo, tak alespoň stručně. Soutěž probíhala formou koncertu kapel a porota hodnotila nejlepšího zpěváka, nikoliv skupinu. O vítězství se ucházeli frontmani šesti kapel plus jeden se doprovázel sám na kytaru. Byli to Zdeněk Hvězda (The Undertakers), Vladimír „Sam“ Tuček a Josef Fencl (The Preachers), Miroslav Veverka (The Scream), Josef Kachlík a Miroslav Seidl (The Sharks), Sláva Pilík (Moucha´s detective agency), Václav „Upír“ Krejčí (The Frogs) a Michal Pleska, který si kytarový doprovod obstaral sám. Jednomyslný verdikt poroty určil vítězem Josefa Fencla ze skupiny The Preachers.
IV. Hit-show (17. prosince 1971)
Další Hit-show, v pořadí už čtvrtou, uspořádal Městský výbor SSM Rakovník 17. prosince 1971 v Tylově divadle. Úlohy moderátora se opět zhostil Kamil Kraus, k ruce mu byl Václav Žákovec. Pozvání přijalo pět bigbítových skupin. Přehlídka přinesla novinku – mimookresního hosta, skupinu The Oxfords z Kralovic. Za více než půldruhého roku od poslední Hit-show ukázala prosincová přehlídka zajímavý posun v rozložení pozic na rakovnické bigbítové scéně.
O pořadí jednotlivých vystupujících rozhodl los. Jako první se představila „zreformovaná“ Mandragora. Jak se záhy ukázalo, nahradit lídra Michala Plesku, který odešel na profesionální dráhu, nebude vůbec snadné. Řady Mandragory doplnili ex-Preacheři Josef Fencl (klávesy, zpěv) a František Hejda (sólová kytara). Skupina překvapila nevýrazným a matným projevem, jímž interpretovala skladby z repertoáru The Tremeloes, Deep Purple a Led Zeppelin, „posily“ si ještě s původními členy „nesedly“. František Hejda je bezesporu výborný baskytarista, jako sólový kytarista ale nijak nenadchl. Nad průměr vynikl pouze Libor Laun, zejména ve vlastní závěrečné skladbě. Vystoupení Mandragory, která hrála ve složení Milan Horník (zpěv), František Hejda (sólová kytara), Vlastimil Beneš (baskytara), Josef Fencl (klávesy, zpěv) a Libor Laun (bicí), přineslo značné zklamání.
Také druhá skupina The Scream už měla lepší dny. Kapela se opět pokusila o pěvecky náročný repertoár (tentokrát celistvou směsici vokálních partů), ale její projev nebyl příliš vydařený. Zpěv byl místy nevýrazný (a na což jsme u The Scream nebyli zvyklí) i neladící. Na výkonu skupiny se bezesporu podepsala „zlobící“ aparatura. The Scream hráli v sestavě Jiří Pertl (sólová kytara, zpěv), Miroslav Veverka (doprovodná kytara, zpěv), Zdeněk Havelka (baskytara, zpěv) a Petr Kauer (bicí).
Jako třetí přišli na řadu hosté z Kralovic – The Oxfords. Sympatická kapela, vystupující ve složení Ludvík Chlup (sólová kytara, zpěv), Petr Kříž (doprovodná kytara, zpěv), Pavel Kříž (baskytara, zpěv) a František Bílek (bicí), zahrála několik hitů od The Who, Uriah Heep, Deep Purple a Nazareth. Zejména Pinball Wizzard z rockové opery Tommy zvedl publikum ze sedadel. Po pravdě řečeno, až na sólového kytaristu nepřevýšili The Oxfords průměr, ale byli příjemným oživením přehlídky.
A pak vlétla do Tylova divadla „bomba“, která rozmetala zaběhlé zvyklosti. Na pódium nastoupili Moucha´s detective agency v sestavě Jiří Röll (zpěv), Stanislav „Jimmy“ Karlík (sólová kytara), Sláva Pilík (doprovodná kytara, zpěv), Miloš Moucha (baskytara) a Jiří „Copan“ Svoboda (bicí). Skupina začala nenápadně. V první části svého vystoupení zahrála Pilíkovy písně Darling a Cinky linky doplněné Donovanovou skladbou Season Of The Witch ve verzi, jakou hráli Vanilla Fudge. Tady už bylo posluchačům jasné, že se děje něco neobvyklého – to nebyli Moucha´s, jak jsme je znali z dřívějška. Jimmy Karlík se za rok vypracoval v brilantního kytaristu. A pak přišla na řadu Jimmyho čtyřvětá rocková suita Long Song. „První část se jmenovala Karlíkův sen a začínala flétnou, na kterou jsem hrál já. Slávu jsem přiměl, aby hrál trošku jiný akordy, než byl zvyklý. Druhá část, pojmenovaná Reminiscence pana Wolodyjowského, byla inspirována neustálým Copanovým a Pilíkovým běháním za Polkama, které byly na brigádě v Šamotce. Začínala kytarovým riffem, ten jsem si vypůjčil od Vanilla Fudge. Následovala třetí část pojmenovaná Joffrey a Angelika. Bylo to takové blues, jediná zpívaná pasáž,“ vzpomíná na slavnou Hit-show Jimmy Karlík. „Ptal jsem se Jimmyho, co mám v té své části zpívat, jestli má nějaký text. On mi odpověděl, abych si nějaká slova vymyslel, že od toho tam on není, to je prý věc zpěváka. Tak jsem po celou dobu napodoboval jakýsi anglický skat. Text neměl hlavu ani patu,“ přiznává Jiří Röll. Poslední část suity byla řízná a Jimmy ji nazval Pražský výběr za 19 Kčs. Úspěch byl obrovský, vypadalo to, že posluchači zboří Tylovo divadlo. Moucha´s museli přidávat.
Po takovém sukcesu to poslední The Undertakers neměli vůbec snadné. Leč, s nelehkým úkolem se vyrovnali na jedničku a zahráli svůj obvyklý standard. Písničky z repertoáru Led Zeppelin, Creedence Clearwater Revival, Deep Purple a podobných kapel zahráli s nadhledem a udělali za IV. Hit-show tu správnou tečku. Sestava The Undertakers: Miloslav Černý (sólová kytara, zpěv), Vladimír „Sam“ Tuček (doprovodná kytara, zpěv), Miloslav Černohorský (baskytara) a Vladimír Skoupý (bicí).
V. Hit-show (22. prosince 1972)
Po roce, 22. prosince 1972, se uskutečnila v Tylově divadle v Rakovníku v pořadí už V. Hit-show. A přinesla hned několik oživení. Poprvé se na přehlídce objevila bluegrassová skupina, přijela skvěla pražská kapela, a naopak se nedostavily tři pozvané skupiny, které původně účast přislíbily…
Jako první vystoupila nová rakovnická bluegrassová skupina Trapeři. V její sestavě Miloš Nigrin (kytara), Josef Kachlík (kytara), Vítězslav Vondrášek (mandolína), Václav Čibera (kontrabas), Břetislav Cón (banjo) a Karel Ortman (kytara, perkuse) najdeme hned čtyři bývalé beatmeny. Trapeři svojí přímočarou muzikou, částečně převzatou, částečně vlastní, navodili příjemnou atmosféru a byli vítaným oživením přehlídky.
Po Traperech zahrála Mandragora. Její sestava doznala od minulého, nepříliš povedeného, vystoupení na Hit-show zásadní změnu – na post sólového kytaristy byl angažován Stanislav „Jimmy“ Karlík, kterého Mandragora zlanařila od Moucha´s detective agency. Tentokrát to už byla zase ta „stará dobrá“ Mandragora, i když místo zraněného baskytaristy Vlastimila Beneše zaskočil Jiří Pertl ze skupiny Bakaláři. Dobře šlapající Mandragora zahrála nejen několik převzatých skladeb, ale také vlastní kompozice. Ty, mimochodem, patřily k tomu nejlepšímu, co během večera v Tylově divadle zaznělo. Mandragora se představila ve složení Milan Horník (zpěv), Stanislav „Jimmy“ Karlík (sólová kytara), František Hejda (doprovodná kytara), Jiří Pertl j. h. (baskytara), Josef Fencl (klávesy, zpěv) a Libor Laun (bicí).
Druhou polovinu programu zahájili pražští hosté – Tritonus. Výborná skupina, hrající v „klasické“ sestavě dvě kytary, baskytara, bicí, předvedla to, co ještě rakovnické publikum na Hit-show neslyšelo a co bylo v odborných kruzích nazýváno classical rock nebo také baroque rock. Její repertoár vycházel z rockových úprav děl J. S. Bacha a W. A. Mozarta. Přesná souhra, výborní kytaristé, dynamický projev – to byli hlavní přednosti pražské skupiny. Závěrečný Mozartův Turecký pochod (Rondo Alla Turca) strhl zaplněné hlediště Tylova divadla k bouřlivým ovacím. Vystoupení téměř neznámé pražské kapely naznačilo, že rock v hlavním městě je přeci jen o trošku dál než ten rakovnický.
Poslední kapelou, která na V. Hit-show zahrála, byla rakovnická stálice The Undertakers. Ta se představila v obměněné sestavě s novým bubeníkem Jiřím Svobodou a zpěvačkou Bohumilou Pochmanovou s výběrem hitů současné světové produkce. Kapela neměla evidentně svůj den, její vystoupení působilo nepřesvědčivě, monotónně, jako by se skupina zastavila na určitém vývojovém stupni a nevěděla kudy dál. Zdá se, že ženský element není v kapele typu The Undertakers tím pravým ořechovým. The Undertakers zahráli ve složení Bohumila Pochmanová (zpěv), Miloslav Černý (sólová kytara, zpěv), Vladimír „Sam“ Tuček (doprovodná kytara, zpěv), Miloslav Černohorský (baskytara) a Jiří „Copan“ Svoboda (bicí).
Na závěr se zastavme u tří skupin, kterých se posluchači nedočkali. Proč nepřijela druhá pozvaná pražská skupina Inrou, v jejíchž řadách působil pozdější undergroundový flétnista a saxofonista Mikoláš Chadima, se můžete dočíst v kapitole Obušku, z pytle ven! Neúčast Inrou způsobila neschopnost jejího manažera Jaroslava Čumpla. Důvod neúčasti slánské skupiny UFO je nejasná, snad se jednalo o onemocnění některého z jejích členů. Nepochopitelná je neúčast rakovnických Bakalářů (bývalých The Scream), kteří se údajně nedohodli s pořadateli na podmínkách vystoupení. Oč se konkrétně jednalo, není známo. Dne 4. 1. 1973 jsem v recenzi na stránkách týdeníku Rozvoj tuto situaci okomentoval slovy: „Myslím, že organizátoři celého pořadu by měli být důslednější v zajišťování skupin a případně vyvodit důsledky z jejich nepřítomnosti a zabránit tak zbytečnému hazardování s důvěrou posluchačů beatové hudby.“ Neúčast tří ze sedmi plakátovaných kapel je už dost…
VI. Hit-show (21. dubna 1978)
Na další pokračování oblíbené přehlídky rockových skupin jsme si počkali pět a půl roku. Uskutečnila se 21. dubna 1978 v Tylově divadle v Rakovníku a provázel jí osvědčený konferenciér Kamil Kraus. Během večera vystoupily čtyři kapely, z toho tři rakovnické.
Jako první se představila skupina Vojenského útvaru 1035 Rakovník Renonc. Vojáci zahráli několik vlastních písniček žánrově směřujících k pop-rocku a svým projevem příjemně překvapili.
Druhá Meditace, která vplula do rakovnických bigbítových vod v roce 1975, se po celé své vystoupení musela vyrovnávat s problémy s aparaturou. To jí určitě na klidu nepřidalo a její produkce se příliš nevydařila. Meditace vystoupila v sestavě: Vladimír „Sam“ Tuček (zpěv), Václav Rais (kytara), Petr Bradáč (baskytara), Mirko Beneš (klávesy) a Václav Upír Krejčí (bicí).
Hostující skupina Flop z Kladna se představila jazz-rockově orientovaným repertoárem solidní úrovně.
Rakovnický Elektronik je momentálně nejlepší kapelou okresu. Na VI. Hit-show zahrál v sestavě Saša Pleska (klávesy, zpěv), Stanislav „Jimmy“ Karlík (sólová kytara), Vlastimil Beneš (baskytara), Vladimír Hasal (bicí), Milan Lukeš (perkuse), Jan „Čenda“ Monhart (zpěv) a Milan Štelcl (zpěv). Ve svém bloku uvedl Elektronik několik skladeb ze svého kmenového repertoáru: Living For The City od Stevie Wondera, Airblower od Jeffa Becka a vlastní kompozice Hledej cestu, Milý toulavý a Hej kámo.
Na závěr přehlídky vystoupil tzv. Jam-sessions band, který byl složen z nejlepších sólistů všech účinkujících kapel. Elektronik zastupovalo kvarteto Saša Pleska (piano), Jimmy Karlík (kytara), Milan Lukeš a Vladimír Hasal (bicí nástroje/perkuse), Meditaci Václav Rais (kytara), Vladimír Tuček (zpěv) a Václav Upír Krejčí (bicí), které doplnili baskytarista a saxofonista kladenského Flopu. Band zahrál skladbu Season Of The Witch v úpravě Vanilla Fudge.
 
Mladé rytmy 1981 (27. března 1981)
Tři roky po poslední VI. Hit-show připravily Okresní kulturní středisko spolu s Klubem mládeže OV SSM Rakovník do Tylova divadla další přehlídku rakovnických bigbítových kapel. Protože už původní název Hit-show neprošel, nazvali pořadatelé přehlídku „nezávadně“ Mladé rytmy 1981. A aby „ideologové“ nemohli nic namítat, zařadili ji do cyklu pořadů věnovaných 16. sjezdu KSČ (jaká ironie!). V recenzi týdeníku Rozvoj se 2. 4. 1981 objevilo hodnocení: „Tato přehlídka byla obrazem kvality a současné úrovně stylu hudby, která je blízká především mladým posluchačům. Lze říct, že po organizační stránce klaplo vše výborně. Tříapůlhodinový maratón proběhl za účasti pěti předních skupin okresu a velkého množství ukázněných a soustředěných diváků…“ Stejně jako předchozí Hit-show byly i Mladé rytmy 1981 nesoutěžní přehlídkou.
Program zahájila mladá, začínající skupina Eminence, jejímž zřizovatelem je OSP Rakovník. Eminence vystoupila v sestavě Jana Štefanová (zpěv), Jindřich Sinkule (zpěv, doprovodná kytara), Miroslav Kejla (sólová kytara), Jaroslav Hokr (baskytara), Mirko Beneš (klávesy) a Miroslav Jirásek (bicí, zpěv). Skupina představila vlastní tvorbu z dílny Miroslava Jiráska a Miroslava Kejly. Projevilo se na ní, že spolu hraje teprve několik měsíců, a tak se občas objevily nedostatky v souhře, nejistě znějící sbory, a hlavně nesrozumitelnost zpívaného textu. To lze přičíst za vinu naprostému nezvládnutí zvukového pultu zvukařem, který je dnes již vlastně jedním ze členů skupiny. Výraznou individualitou je bubeník a zpěvák Miroslav Jirásek.
Skupina Meditace (zřizovatel OB Městečko) patřila k tomu nejlepšímu, co bylo na přehlídce slyšet. Opírá se o výborné individuální výkony jednotlivých instrumentalistů. Skupina se představila zčásti vlastními skladbami, zčásti převzatými rockovými standardy. Silná je její pěvecká stránka, kde dominují Vladimír „Sam“ Tuček a Josef Fencl. Meditace hrála na přehlídce v sestavě Vladimír „Sam“ Tuček (zpěv), Václav Rais (kytara), Petr Bradáč (baskytara), Josef Fencl (klávesy, zpěv) a Milan Let (bicí). Bohužel, i Meditace měla v závěru svého setu problémy s nevyvážeností zvuku, kdy kytara přehlušovala ostatní nástroje.
Příjemným překvapením přehlídky se stala jesenická skupina Kamelot (zřizovatel Jednotné kulturní zařízení Jesenice), která vystoupila ve složení Jiří Kovář (zpěv), Jan Porubčan (sólová kytara), Pavel Kumínek (doprovodná kytara, zpěv), Sláva Vaic (baskytara, zpěv) a Josef Hejda (bicí). Kapela předvedla vlastní skladby umocněné dobrými individuálními výkony (nadchli zejména kytarista Jan Porubčan a zpěvák Jiří Kovář) a solidním ozvučením. Dobrý dojem z vystoupení Kamelotu se zákonitě odrazil v ohlasu publika.
Po přestávce se na pódiu Tylova divadla objevila nejočekávanější kapela. Rakovnický Brutus (zřizovatel ZV ROH Plynárny Rakovník) nenechal nikoho na pochybách, že je dnes nejlepší skupinou v okrese. Tvoří ji parta zkušených a dlouholetých muzikantů. Do popředí vystupuje osobnost klavíristy a zpěváka Saši Plesky, vysoká měřítka snese i vynikající rytmika. Celkový zvuk kapely dosahuje profesionální úrovně. Pozoruhodným jevem je i šíře repertoáru – od reminiscence písní vydavatelství Ultraphon přes klasický rock and roll (Roll Over Beethoven) až k vlastním skladbám (Automat svět, Nezlobte se, že vás ruším, Když váháš, je to chyba, Gynekolog). Velkolepou show umocnily i vtipné kostýmy. Brutus hrál v sestavě Milan Štencl a Jan „Čenda“ Monhart (zpěv), Saša Pleska (klávesy, zpěv), Stanislav „Jimmy“ Karlík (kytara), Milan Křížanovský (baskytara, zpěv), František Matějovský (flétna, saxofon) a Vladimír Hasal (bicí).
Mladé rytmy 1981 uzavřela křivoklátská skupina Ventus (zřizovatel ZO SSM Křivoklát). Skupina ve složení Vladimír „Ben“ Dvořák (zpěv), Štěpán Albrecht (sólová kytara), Václav Friebert (kytara), Miroslav „Eda“ Mach (baskytara) a Jiří Procházka (bicí) zahrála dva rozsáhlé art-rockové tematické celky. Tento žánr je velmi náročný, a tak není divu, že u amatérské kapely se sem-tam objevily drobné chybičky. Velkými individualitami jsou zpěvák Vladimír Dvořák (vynikající byl zejména v kompozici Zrcadlo) a kytarista Štěpán Albrecht. Dobrý dojem z vystoupení Ventusu kazila i občas „pískající“ aparatura.
Přehlídka byla skutečně celookresní, nejen rakovnická, jak tomu bývalo většinou v minulosti. Ukázala, že cesta vpřed vede pouze přes vlastní tvorbu. Potěšilo, že výkony některých skupin (hlavně Brutusu a Meditace) nemají daleko k výkonům profesionálních kapel. O trvající zájem o rockovou hudbu na Rakovnicku svědčí zcela zaplněné hlediště Tylova divadla.  
 
Čtyři Rockové maratóny (1986-1989)
Gorbačovská „perestrojka“ oživila i kulturní dění v Československu, potažmo na Rakovnicku. Tady, i když ne úplně zcela, pootevřela dvířka do té doby potlačovaným rockovým skupinám. Kolem roku 1985 jich zůstalo v okrese jako onoho pověstného šafránu. O oživení rockové scény se v roce 1986 pokusilo Městské kulturní středisko Rakovník. Rozhodlo se pořádat pravidelně každý rok o prázdninách v Letním kině Rockové maratóny. Těch se měly účastnit domácí i hostující kapely. Čtyři po sobě jdoucí Rockové maratóny nastavily našim skupinám nelichotivé zrcadlo. Konfrontace s kapelami z Berounska, Karlovarska, Plzeňska a Prahy nedopadla pro bigbíty z Rakovnicka příznivě. Všechny za mimo okresními „konkurenty“ pokulhávaly, kvalit těch nejlepších nedosahovaly. Tak se stalo, že ročník od ročníku domácích skupin ubývalo a v letech 1988 a 1989 už hráli hosté zcela evidentní „přesilovku“.
Projděme se stručně jednotlivými ročníky Rockových maratónů…
1. Rockový maratón (17. srpna 1986)
Premiérového maratónu, který trval od 14 do 20 hodin, se zúčastnily čtyři kapely: tři z Rakovnicka – Nový rock, K. O. Lekce a Meditace, a Akrobat z Hořovic. Pro náhlou indispozici zpěváka se omluvila pražská skupina Punc. Všechny okresní kapely odehrály svůj standard, nejlépe z nich působil Nový rock. Hořovický Akrobat názorně předvedl četnému publiku, v čem rakovnická rocková scéna pokulhává za tou berounskou. Rakovnické skupiny hrály ve složení:
Nový rock – Jindřich Sinkule (zpěv), Ladislav Chmelař (sólová kytara), Ladislav Černý (baskytara), Jiří Jirásek (klávesy), Miroslav Jirásek (bicí, zpěv)
K. O. Lekce – Milan Franc (zpěv), Miroslav Kejla (sólová kytara), Tomáš Baroch (kytara), Jiří Cédl (baskytara), Milan Let (bicí)
Meditace – Vladimír „Sam“ Tuček (zpěv), Jiří Kovář (zpěv), Stanislav „Jimmy“ Karlík (kytara), Václav Rais (kytara), Petr Bradáč (baskytara), Libor Laun (bicí)
 
2. Rockový maratón (16. srpna 1987)
Druhého ročníku se zúčastnilo pět skupin: tři z Rakovnicka – stejně jako v loňském roce a dvě hostující – Coda z Karlových Varů a Vitacit z Prahy. Také tato přehlídka přinesla srovnání, které vyznělo jednoznačně ve prospěch hostů. Coda předvedla metalovou show s plnou parádou a byla nejlepší kapelou dne. Její výkon plný energie a pohybu předčil i vyhlášený Vitacit, který své vystoupení odvedl na „půl plynu“. A jak v tomto srovnání působily rakovnické skupiny? Meditace připomněla svým stylem 70. léta a působila trochu anachronicky. Metalovou K. O. Lekci srážely nepřesnosti a místy falešný zpěv. Ten byl naopak, díky Jindrovi Sinkulemu, silnou stránkou Nového rocku, dnes asi nejlepší rakovnické kapely. Celkový dojem z přehlídky: příliš metalu na jedno odpoledne. Po dvou hodinách se obecenstvo zjevně nudilo. Větší žánrová pestrost by příště určitě neškodila. Rakovnické skupiny hrály ve složení:
Meditace – Vladimír „Sam“ Tuček (zpěv), Jiří Kovář (zpěv), František Brabec (zpěv), Stanislav „Jimmy“ Karlík (kytara), Václav Rais (kytara), Petr Bradáč (baskytara), Josef Hejda (bicí)
K. O. Lekce – Milan Franc (zpěv), Miroslav Kejla (sólová kytara), Tomáš Baroch (kytara), Jiří Cédl (baskytara), Milan Let (bicí)
Nový rock – Jindřich Sinkule (zpěv), Ladislav Chmelař (sólová kytara), Ladislav Černý (baskytara), Jiří Jirásek (klávesy), Miroslav Jirásek (bicí, zpěv)
3. Rockový maratón (31. srpna 1988)
Třetí rockové přehlídky se v Letním kině v Rakovníku zúčastnily čtyři kapely: jediná z Rakovníka – Nový rock, tři hostující – Coda a Barock z Karlových Varů a Moped z Berouna. Posluchači měli možnost slyšet momentální českou špičku (Coda, Moped) a nejlepší rakovnickou skupinu. Nový rock se letos jako vítěz krajského kola Rockfestu probojoval do celostátního finále v Paláci kultury v Praze. I tak srovnání vyznělo lépe pro hosty z Karlových Varů a Berouna.
Nový rock zahrál v osvědčené sestavě Jindřich Sinkule (zpěv), Ladislav Chmelař (sólová kytara), Ladislav Černý (baskytara), Jiří Jirásek (klávesy), Miroslav Jirásek (bicí, zpěv)
 
4. rockový maratón (8. července 1989)
Čtvrtý, asi nejkvalitnější Rockový maratón představil čtyři kapely. Z Rakovnicka byla opět jen jedna – Nero, kterou doplnily kapely General Bass z Plzně, Boule z Českých Budějovic a Merlin z Prahy. Spousta kvalitní muziky, bohužel jen 160 platících posluchačů. V týdeníku Rozvoj z 27. 7. 1989 recenzent k letošnímu Rockovému maratónu poznamenal: „Zahájili plzeňští General Bass a hned v úvodu nasadili laťku hodně vysoko. Strhující funky s výraznou ,sleepingovou‘ basou a vynikajícím vokálem Bohouše Josefa. I budějovická Boule potvrdila, kolik našich pěveckých amatérů svými kvalitami převyšuje profesionální hvězdičky donekonečna omílané čs. televizí. Naopak rakovnická skupina Nero výraznější vokální vyjádření teprve hledá. Vrchol přehlídky obstarala pražská skupina Merlin, jejíž zpěvák Dan Horyna svou pódiovou show i hlasovým fondem skutečně připomínal bájného čaroděje.“ Moderátorem odpoledne byl Honza Janota.
Nero – nová skupina vzniklá na základech rozpadlé K. O. Lekce vystoupila na maratónu v sestavě: Petr Lipavský (zpěv), Tomáš Baroch (sólová kytara), Václav Friebert (kytara), Ladislav Kratochvíl (baskytara) a Karel Pleiner (bicí).
Tomáš Bednařík
(Zdroj: Tomáš Bednařík: Je to jenom rock and roll, Raport, 1994, Tomáš Bednařík: Poznámky k jednotlivým ročníkům Hit-show, Odbor kultury ONV Rakovník, Okresní kulturní středisko Rakovník, články v okresním týdeníku Rozvoj 6. 2. 1969 (Jaroslav Grinc: Pop-music club v Rakovníku), 27. 11. 1969 (Ivo Mička: Hit-show s Evou Olmerovou), 23. 12. 1971 (Josef Černík: Hit Show IV), 4. 1. 1973 (Tomáš Bednařík: 5. Hit-show v Rakovníku), 2. 4. 1981 (Tomáš Bednařík: Mladé rytmy 1981), 7. 8. 1986 (Alena Mutinská: Rockový maratón), 27. 7. 1989 (Pavel Sklenička: Špičková muzika do prázdných lavic). Mikoláš Chadima: Alternativa, Host, Brno,1992). Osobní výpovědi Jiřího Rölla, Stanislava „Jimmyho“ Karlíka, Vlastimila Beneše, Vladimíra Hasala, Jiřího Kováře, Vladimíra „Bena“ Dvořáka a dalších muzikantů).  
Created WebSite X5
Designed by Marcel Š.
Copyright © Dvorana slávy Rakovník 2019 - 2020. Všechna práva vyhrazena
Návrat na obsah