Vladimír Hasal
(* 1955)
Rodák z Rakovníka absolvoval zdejší Gymnázium Zikmunda Wintra a po maturitě vystudoval národohospodářskou fakultu na Vysoké škole ekonomické v Praze, obor ekonomické informace a kontrola a získal titul inženýra. Posléze absolvoval postgraduální studium se zaměřením na řízení lidských zdrojů. Nejprve pracoval jako plánovač na GŘ ČKZ Praha (1980-83), potom v téže funkci v resortu stavebnictví (1984-89). V letech 1990 až 1992 působil v útvaru privatizace na Ministerstvu průmyslu a obchodu v Praze. Od roku 1992 pracuje jako finanční manager ve firmě Stavby silnic a železnic Praha, dnes EUROVIA CS, a.s.
Když k Vláďově sluchu pronikl bigbít, věděl, že tohle je přesně jeho srdeční muzika. „Zkoušel jsem brnkat na kytaru a stále víc jsem inklinoval k vyťukávání rytmů do všeho kolem sebe. K Vánocům jsem dostal malý bubínek, virbl, a tím bylo de facto rozhodnuto. Tlučení do bubnů mne pohltilo a hledal jsem možnost, jak se uplatnit v nějaké kapele,“ vzpomíná Vláďa. Netrvalo dlouho a se spolužákem Milanem Křížanovským a dalšími kamarády založili skupinu Hair. Když se přiblížil konec povinné školní docházky, rozprchli se hráči do všech světových stran. Milan Křížanovský, Vláďa Hasal a jejich kamarád Václav Čibera pokračovali po prázdninách v činnosti už pod názvem Hádes. Jediné veřejné vystoupení absolvovala skupina o Silvestru 1971 v Lubenci společně s kapelou pana Milfaita z Lounska s vypůjčeným baskytaristou tohoto orchestru. Krátce na to dostal Milan Křížanovský „lano“ od kapely Aspirant a Václav Čibera odešel k Poutníkům hrát country. Vláďa pak působil na gymnázium ve folk-rockovém uskupení Špacírgang. Jako marný se ukázal pokus o založení vlastní bigbítové skupiny Viktoria. Skončila dřív, než začala hrát. A tak až úspěšný konkurz do chrášťanské skupiny The Admirals mu otevřel dveře k okresnímu bigbítu. V roce 1975 ale došlo v kapele k rozkolu. Čtyři její členové odešli a založili v Městečku skupinu Meditace. V té době už psal Vláďa Hasal české texty na songy Deep Purple, Uriah Heep, Santany, Omegy a dalších kapel. Na přelomu září a října 1976 odešel do Prahy, kde se uchytil v hard-rockové kapele Variace. O rok později začal spolupracovat se skupinou Čtyři, která hrála instrumentální jazzrock.
Na konci léta roku 1977 přizval Vláďu Vlastík Beneš do skupiny Elektronik. Tady nejprve hrál na druhé bicí, a když bubeník Milan Lukeš nemohl (byl voják z povolání), bubnoval sám. Brzy se za bicími zcela etabloval.
Se skupinou Elektronik, Brutus, Kyklop a zase Brutus prodělal Vláďa Hasal všechny její peripetie. Od roku 1977 s výjimkou roční vojenské služby (1979) je jejím členem dodnes. Dá se říct, že po Sášovi Pleskovi je její „druhou tváří“. Od roku 1982 je kapelníkem a stará se o chod skupiny. Postupem času se posunul na post frontmana a bubeníkem už je víceméně příležitostným.
V sobotu 10. září 2022 byl Vladimír Hasal uveden do Dvorany slávy rakovnického bigbítu.