Stanislav Pilík
Stanislav Pilík, známější jako Sláva Pilík, patří k nepřehlédnutelným osobnostem města Rakovníka. Dříve hudební skladatel, textař, kytarista a zpěvák, upoutává v současné době především skvělými sportovními výkony ve vytrvalostním běhu.
Rodák z Příbrami se s rodiči v raném dětství několikrát stěhoval, až od páté třídy zakotvil v Rakovníku. Střední vzdělání absolvoval v Praze na ekonomické škole zahraničního obchodu, ale dalšímu studiu ekonomie se nevěnoval. Události srpna 1968 to změnily a v roce 1969 byl po maturitě přijat na Filozofickou fakultu Karlovy univerzity na katedru romanistiky. Z vysoké školy ale po dokončeném prvním ročníku „utekl“ k bigbítu, jehož vábení bylo tehdy na začátku sedmdesátých let silnější. Po práci v rakovnické Šamotce skládal vlastní skladby, psal k nim texty, hrál doprovodnou kytaru a zpíval ve skupině Inferi, která se roku 1970 přejmenovala na Moucha´s detective agency a ještě později na Mouchovu detektivní kancelář. Na konci roku 1972 se skupina rozpadla. K nejznámějším Slávovým písním patří Plakej štěstí, Darling, Cinky linky, Policajt na hlavě, Město, Ej padá rosička, Běž dál, Lílalaša, Oh, mámo…
Na vojně hrál Sláva Pilík ve dvou souborech na kytaru a na banjo ve vojenské trampské skupině. Po vojně se už k muzice nevrátil, ale k jinému kumštu ano. Bylo to v podobě krátkého působení ve „velkém“ Tylově divadle a dlouhých let práce v rakovnickém loutkářském souboru Před Branou, kde přičichl také k režii.
Jeho další velkou láskou je sport, kterému se věnuje od poloviny 80. let. Dlouhá léta vedl mladé lední hokejisty jako trenér a také se začal věnoval vytrvalostnímu běhu, který je jeho láskou doposud.
V roce 1989 stál u zrodu Občanského fóra v Rakovníku a s velkým elánem se věnoval podpoře tehdejších společenských změn. Stal se dopisovatelem do regionálních novin a redaktorem soukromých týdeníků Objektiv a Slánské listy.
K muzice se jednorázově vrátil při různých příležitostných akcích, jako byly oslavy skupiny Brutus v roce 1991 nebo koncert Je to jenom rock and roll v roce 1994.
V roce 2020 se stal členem Dvorany slávy rakovnického bigbítu, kam byl slavnostně uveden v rámci 2. výročního koncertu 15. října 2021.