Jindřich Sinkule
(* 1959)
Teplického rodáka Jindru Sinkuleho přivedl do Rakovníka z vojny v Karlových Varech bubeník Miroslav Jirásek. V Teplicích vychodil Jindra základní školu, pak se vyučil elektromechanikem v Elektrotechnických závodech v Bystřanech. Elektromechanika dělal do odchodu na základní vojenskou službu. Po příchodu do Rakovníka v roce 1980 začal pracovat jako elektrikář v RKZ, kde byl prakticky až do sametové revoluce. Už za totality dělal „načerno“ anténní zesilovače. Všichni v rakovnickém okrese chtěli chytat Němce, byla to záležitost společenské prestiže, a k tomu potřebovali anténní zesilovače. Tak je Jindra Sinkule vyráběl. V lednu 1988 vyšlo vládní nařízení číslo 1, že můžou lidi podnikat a poskytovat služby občanům. „A pod to moje činnost spadala. Miloš Cafourek a já jsme měli v Rakovníku první oprávnění poskytovat lidem služby,“ vzpomíná na své podnikatelské začátky Jindřich Sinkule. Protože chtěl legálně prodávat své výrobky, založil si firmu Antény Sinkule a začal vyrábět zesilovače a rozbočovače „ve velkém“. Záhy zjistil, že může k zesilovačům na TV příjem prodávat i televize a celý sortiment elektro. „Všechno nabralo hrozný obrátky. Byly doby, kdy jsem měl i šest obchodů – kromě Rakovníka i v Unhošti, Mníšku pod Brdy, na Kladně dokonce dva. Začaly se ale prosazovat velkoplošné obchody, a tak jsem počet provozoven zredukoval a nechal si jen ty v Rakovníku. Od roku 2012 začalo mít podnikání sestupnou tendenci. V roce 2016 jsem obchod zavřel.“ V roce 2009 se náhodou dostal k tomu, co dělá dnes – kotle na spalování biomasy. S vlastní značkou a ojedinělou konstrukcí na trhu. V současné době je společníkem ve firmě, která vyrábí úspěšně kotle značky MultiBio.
V dětství a dorosteneckém věku se věnoval sportu, hlavně lednímu hokeji. Jak říká, nemá žádné hudební vzdělání. Dva roky před vojnou dělal v teplickém klubu diskotéky jako diskžokej. K bigbítu přičichl na vojně v Karlových Varech, Dvorech II, kde působil spolu s Miroslavem Jiráskem v kapele Satelit. Po příchodu do Rakovníka se stal jedním ze zakládajících členů skupiny Eminence, která se záhy přejmenovala na Kufr. Z té byl ale vyhozen, údajně proto, že zpíval falešně. Když došlo koncem roku 1985 k rozkolu v rakovnické skupině Nový rock, dostal nabídku, aby doplnil její řady. S toto kapelou zažil její největší slávu, včetně účasti na Rockové lize, Rockmaratonech a Rockfestu v Paláci kultury v Praze v dubnu 1987. Když se v roce 1990 skupina Nový rock rozešla (Jindra se dušuje, že rozpad Nového rocku neměl nic společného s jeho podnikáním), zpíval po krátké odmlce v jejím pokračovateli Lazareth. Ten ale v roce 1991 ukončil činnost. V květnu 1993 působil Jindra Sinkule ještě chvíli v kapele Agnes, která ale neměla dlouhého trvání.
Nový rock z rakovnické rockové scény úplně nezmizel. „Myslím, že někdy v roce 1995 se opět zmátořil. Říkal jsem si, že budeme zase hrát svoje písničky. Chtěl jsem zpívat svoje věci. Je to možná trošku autorské sobectví, ale jinak se dál neposuneš. Kluci z kapely nebyli proti.“
V roce 2001 natočil Nový rock ve slabeckém studiu Kufr bilanční album s názvem Casino. Od té doby vznikaly už jen autorské desky Jindry Sinkuleho, samozřejmě s přispěním některých hostujících hudebníků z Nového rocku.
S Novým rockem se můžeme v současné době opět shledat na pódiích. Koncertní podobu obnovil někdy v roce 2013. Hraje třikrát-čtyřikrát do roka, někdy méně, jindy více.
V sobotu 15. října 2022 byl Jindřich Sinkule uveden při 3. výročním koncertu do Dvorany slávy rakovnického bigbítu.
