Poslední roky hojnosti
Roky 1970 a 1971 lze nazvat posledními roky hojnosti rakovnického bigbítu. Vlivem nové vnitropolitické situace a nastupující normalizace byly rozmetány všechny dřívější struktury mládežnického života. Tak v Rakovníku zanikly Pop-music club, Mandragora Club, Juvena sdružující zemědělskou mládež a další organizace. Byl ustaven jednotný a centrálně řízený Socialistický svaz mládeže (SSM), který měl garantovat i kulturní rozvoj mladé generace. Byl připraven zastřešit i rockové kapely, které si nenašly jiného zřizovatele. Skupinám, působícím bez zřizovatele, jenž za ně ponese zodpovědnost, mělo být napříště odzvoněno.
I přes tato opatření vzniklo na počátku 70. let 20. století ve městě i jeho okolí několik nových skupin, v nichž působili převážně mladí hudebníci. Je pravda, že až na výjimky (The Scream, Moucha´s detective agency, The Admirals) nijak výrazněji nezasáhly do hudebního dění v okrese a jejich působnost byla jen lokální a většinou velmi krátká.
Většinou jepičí život
Zajímavá skupina vznikla někdy na přelomu let 1968 a 1969 při ZV ROH TOS Rakovník. Jmenovala se Cleopatra. „Tahle skupina se vyvinula z projektu Rakovize, který se vytvořil na 1. ZDŠ v Rakovníku na konci 60. let. V jeho hudební složce hráli Míra Seidl, Bohouš Štíbr, Milan Budil, Jirka Pichrt a já jsem zpívala,“ vzpomíná zpěvačka Dagmar Doležalová, která v Rakovizi i pozdější Cleopatře působila pod rodným jménem Šlapáková. „Chodívali jsme dělat kulturní vložky na různé oslavy a výroční schůze, třeba do Rakony. Když jsme odešli ze školy, založili jsme Cleopatru, která už vešla do povědomí širší rakovnické veřejnosti. Tvořili ji kromě zpěvačky Šlapákové sólový kytarista Bohumil Štíbr, doprovodný kytarista Bohumil Šíma, baskytarista Miroslav Seidl, kytarista Ladislav Kesler a bubeník Milan Budil. V závěrečné fázi hrál s Cleopatrou i kytarista Stanislav Karlík. Jak už bylo předesláno, i tato kapela měla jepičí život a rozpadla se někdy na přelomu let 1969 a 1970.
Při Městském výboru SSM začala od roku 1970 působit skupina Moucha´s detective agency, což bylo přejmenované trio Inferi (Sláva Pilík – Miloš Moucha – Jiří „Copan“ Svoboda) doplněné o sólového kytaristu Stanislava „Jimmyho“ Karlíka. (viz samostatná kapitola)
Rockoví matadoři Zdeněk a František Havelkové spolu s Miroslavem Veverkou a Petrem Kauerem založili skupinu The Pride of Ladies Bedrooms záhy přejmenovanou na The Scream. (viz samostatná kapitola)
V Rakovníku, kromě stálic Mandragory, The Undertakers a The Preachers, vznikly další „neoficiální“ kapely, které neměly zřizovatele, tudíž jejich existence byla velmi nejistá a krátká. Byly to skupiny The Sharks (1970-léto 1971) hrající v sestavě Vítězslav Vondrášek (sólová kytara), Josef „Olaf“ Kachlík (doprovodná kytara, zpěv), Miroslav Seidl (baskytara, zpěv), Vladimír Lankaš (kytara) a Milan Budil (bicí). Není bez zajímavosti, že na základech této kapely vznikli v roce 1972 slavní countryoví Trapeři.
Další „neoficiální“ skupinou byli Hair (1970-1971) víc zkoušející než hrající ve složení Milan Křížanovský (sólová kytara), Pavel Lédl (doprovodná kytara), Luboš Křížanovský (baskytara) a střídající se bubeníci Michal Hecht a Vladimír Hasal.
Podobně na tom byli i Hádes (1971-1972), kteří měli pouze jediné vystoupení o Silvestra roku 1971 v Lubenci společně s orchestrem pana Milfaita s půjčeným baskytaristou tohoto orchestru. Vystoupili v sestavě Milan Křížanovský (sólová kytara), Václav Čibera (doprovodná kytara) a Vladimír Hasal (bicí).
Ze žabáků upíři
Jedinou z těchto kapel, která měla zřizovatele, a tudíž mohla oficiálně veřejně působit, byli The Frogs. Založeni byli na podzim roku 1970 na 3. ZDŠ Rakovník. Tehdy zde hráli Zdeněk Knobloch (sólová kytara), Petr Březina (doprovodná kytara, zpěv), Pavel Košulič (baskytara) a Josef Šiler (bicí). Ještě v roce 1970 nahradil Březinu Václav Šíma (trubka) a přišel Václav „Upír“ Krejčí (zpěv). Časy se pro tuto skupinu změnily v červnu 1971, kdy většina jejích členů opustila 3. ZDŠ, a The Frogs byly bez zřizovatele. I tak se jim podařilo proplouvat sítěmi normalizačních úřadů (možná proto, že se jednalo o 15-16 leté kluky, kteří se nejevili jako „nebezpeční“) a odehráli v Rakovníku několik koncertů. V roce 1971 vystřídal Šímu Václav Čibera (doprovodná kytara) a místo odcházejícího Šillera usedl za bicí soupravu Václav „Upír“ Krejčí. K dalším změnám došlo v roce 1972, kdy Čiberu (odešel k Traperům) nahradil Pavel Neumann (klávesy, kytara) a sestavu doplnil zpěvák Jan „Čenda“ Monhart. The Frogs hráli do roku 1972, kdy si změnili název na Upíři a v nezměněné sestavě pokračovali dál.
V březnu 1972 obnovila v Novém Strašecí pod Městským kulturním střediskem činnost skupina The Stars s poupraveným názvem The Blue Stars. (viz samostatná kapitola)
Rakovnický venkov
Ani rakovnický venkov nelenil. V Křivoklátě se bývalí The Foolmen změnili na The Rotters (viz samostatná kapitola Šmidl Boys ad.). V Chrášťanech se pod tamní Osvětovou besedou zformovali The Admirals, kteří v první polovině 70. let patřili k nejvýraznějším mimo rakovnickým skupinám. Prvotní sestavu tvořili Miroslav Beneš (sólová kytara), Jaroslav Gregor (doprovodná kytara), Adolf Vachtl (baskytara, zpěv) a Josef Šiler (bicí). Koncem roku 1971 přišla varhanice a zpěvačka Libuše Polívková. Poté, co v únoru 1972 dostala „lano“ od The Scream, postavil se za varhany Adolf Vachtl a basové kytary se chopil Petr Bradáč. K dalším změnám došlo o rok později, kdy Miroslava Beneše vystřídal sólový kytarista Václav Rais a bubeníka Josefa Šilera Vladimír Hasal. V roce 1974 odešel Jaroslav Gregor a přišel zpěvák (a příležitostný doprovodný kytarista) Vladimír „Sam“ Tuček. Roku 1975 došlo ve skupině k rozkolu a jejích část (Rais, Bradáč, Hasal a Tuček) založila novou formaci s názvem Meditace. Adolf Vachtl doplnil kapelu o nové členy a pokračovali dál pod názvem Admirál.
O zajímavý byť neúspěšný pokus o založení nové skupiny se pokusili v roce 1972 v Roztokách bubeník Vladimír Hasal, kytarista a zpěvák Tomáš Bednařík, klávesista Václav Pavlíček a baskytarista a zpěvák Milan Štelcl. Vymysleli pro ni název Viktoria. Po třech zkouškách bylo rozhodnuto, že Milan Štelcl se bude věnovat pouze zpěvu. Kluci zahájili jednání s basovými kytaristy Milanem Křížanovským, Pavlem Mirgou a Pavlem Košuličem, ale ani s jedním nedošlo ke konkrétní dohodě. Když se ještě přidaly problémy se zkušebnou, skupina se rozešla, aniž by absolvovala jediné vystoupení. „Zkoušeli jsme u nás v obývacím pokoji, kde stával klavír. Naši nám ten kravál docela tolerovali, ale když si Vláďa Hasal přichytil neustále ujíždějící velký buben k podlaze stovkou hřebíkem, to máma už nerozdýchala a vyhodila nás na ulici,“ směje se ještě po létech Václav Pavlíček.
Tomáš Bednařík
(Zdroj: Tomáš Bednařík: Je to jenom rock and roll, Raport, 1994, výpovědi Dagmar Doležalové, Vladimíra Hasala a Václava Pavlíčka)