Eminence
Kufr
Nový rock
K. O. Lekce
Léta osmdesátá – naděje umírá naposled
Roky 1980 až 1982 se zdály být pro další vývoj bigbítu na Rakovnicku nadějné. I přes stálou nepřízeň administrativy vzniklo několik nových skupin, jež slibovaly být příslibem…
„Damoklův meč“ nad Brutusem
Právě v roce 1980 se poprvé na veřejnosti objevily žluté plakáty s červenou zakuklenou postavou třímající v rukou kytaru s nápisem Brutus. Kdo mohl tehdy tušit, že právě tato skupina se stane symbolem revolty rakovnické mládeže proti nesmyslné byrokracii reprezentované především odborem kultury Okresního národního výboru a režírované ideologickým oddělením OV KSČ. Odkud přišel Brutus? Odnikud. De facto šlo o znovu přejmenovaný Elektronik. Ten dokázal vzdorovat úřednímu tlaku až do dubna 1980 a pak, z příkazu „vyšší“ moci, zanikl. Ale hned se objevil Brutus. Ti samí hudebníci, většina repertoáru, ale jiný název. Co málo stačilo úřadům ke spokojenosti! Bigbítový fanoušek věděl své a frontman Brutusu Saša Pleska se nikdy se svým názorem na tyto administrativní veletoče netajil. Za kapelou, která byla na roztrhání, se sjížděly davy příznivců nejen z celého okresu, ale i z Lounska, Podbořanska, Rokycanska a dalších míst. Otevřené slovo, úderné texty a nekonvenční vystupování rozhoupaly opět nad skupinou „Damoklův meč“. Sami členové Brutusu, jak mi potvrdil bubeník a zpěvák Vladimír Hasal, si byli vědomi, že je jen otázkou času, kdy dostanou distanc (osudy skupiny Brutus přiblížíme podrobněji v samostatné kapitole).
O talenty nebyla nouze
Pokus o interpretaci náročnějšího rocku přišel v roce 1980 z Křivoklátu. Na základech kapely Bonaventura vyrostl art-rockový Ventus se zpěvákem Vladimírem „Benem“ Dvořákem, kytaristy Štěpánem Albrechtem a Václavem Friebertem, baskytaristou Miroslavem „Edou“ Machem a bubeníkem Jiřím Procházkou. Skupina příliš tancovačky neobjížděla a zaměřila se především na koncertní činnost.
Talentované kapely vznikly i v okresním městě. Bonpary, zformovaná Petrem Elznicem a Petrem Benešem, se však rozpadla dřív, než stačila vejít do širšího povědomí. Také Eminence (Jana Štefanová – zpěv, Jindřich Sinkule – zpěv a kytara, Miroslav Kejla – sólová kytara, Jaroslav Hokr – baskytara, Mirko Beneš – klávesy a Miroslav Jirásek – bicí a zpěv) neměla dlouhého trvání. Již v červenci roku 1981 z ní vykrystalizoval Kufr, působící nejprve pod VI. MO SSM Rakovník a později pod JZD Velká Buková. Brzy se stal Kufr známým nejen na Rakovnicku, ale i mimo něj (také této skupině bude věnována samostatná kapitola).
Poté, kdy se první inkarnace Kufru v roce 1983 rozpadla, vyrostl na jejích troskách Nový rock. Ten se stal v průběhu osmdesátých let nejvýraznějším nositelem rockových tradic Rakovnicka (i Novém rocku bude věnována samostatná kapitola).
„Těžký kov“
Ani náš okres neminul nový rockový žánr – heavy metal. Nejvýraznějším představitelem „těžkého kovu“ se stala skupina, která vznikla v roce 1982 při ZO SSM Okresního stavebního podniku a až do roku 1989 působila pod Městským kulturním střediskem Rakovník. Během své existence vystřídala tři názvy: Kolekce J. H. – Kolekce – K. O. Lekce. Tvořili ji ostřílení rockeři a z těch, kteří skupinou prošli, si připomeňme alespoň zpěváka Milana France, kytaristy Václava Frieberta, Tomáše Barocha a Miroslava Kejlu, baskytaristy Jaroslava Hokra a Jiřího Cédla a bubeníky Jiřího „Copana“ Svobodu a Milana Leta. Většina repertoáru byla z vlastní dílny a zejména po roce 1985 patřila skupina k nejtvrdším nejen v okrese, ale i v kraji (také tato skupina si určitě zaslouží samostatnou kapitolu).
Profous
Hřebík rock
Holub
Střelci
Čiláci
Trio 07
Brmbolec
Rychtáři
Folk-rock pro fajnšmekry
V roce 1981 začala v Klubu mládeže v Rakovníku působit skupina, jejíž umělecké kvality předčily téměř vše, co na okrese prozatím vzniklo. Snad jen s výjimkou Mandragory v jejím nejslavnějším období a Brutusu. Kytaristé Miroslav Urbánek, Milan Polášek, kterého záhy vystřídal Jaroslav Černý, a baskytarista Ladislav Černý postavili Profous. Skupina upoutala na Rakovnicku dosud málo produkovaným folk-rockem s nádhernými vokály, melodickými nápady a drivem a lá pražský Marsyas. Většina skladeb pocházela z pera zpěváka a kytaristy Miroslava Urbánka. Protože Proufous „bodoval“ nejen v okresních a krajských soutěžích, ale i v celostátních a měl velmi slušnou posluchačskou základnu, bude mu samozřejmě věnována samostatná kapitola.
Jepičí život
Vedle zmíněných skupin se mihlo první polovinou osmdesátých let ještě několik dalších, které neměly větší význam pro vývoj rakovnického bigbítu. Zaznamenejme je pro úplnost. V Novém Strašecí vznikla v roce 1982 z rozpadlého Reflektoru kapela Hey (Vladimír Štěrba, Tomáš Baroch, Ladislav Kratochvíl, Karel Pleiner, Karel Lorenc, později Ondřej Maier a Petr Štáfek), která se již následujícího roku přejmenovala zpět na Reflektor a krátce na to zanikla. Krátkého trvání měly i rakovnické skupiny Zkrat působící ve Středním odborném učilišti n. p. TOS Rakovník (Milan Kopernický, Petr Ivanov, Jan Dubina, Zdeněk Horák), Krach tvořený studenty Gymnázia Zikmunda Wintra (Pavel Fojtík, Leoš Zaspal, Ivan Biňovec, Petr Šiler, později i Tomáš Urban), Paralaxa (Luděk Mourek, Pavel Fojtík, Leoš Zaspal, Tomáš Urban, Petr Šiler), jejímž zřizovatelem bylo Městské kulturní středisko Rakovník, Spasmus (Martin Leitner, Pavel Varyš, Lukáš Cafourek, Stanislav Vodrážka) a Skleněná slza, které prakticky neopustily zkušebnu. Na Křivoklátě, v rámci Osvětové besedy, hrál v letech 1983-1984 Hřebík rock (Ota Švarc – později Petr Lipavský, Milan Karásek, Martin Kadlec, Pavel Friebert, Zdeněk Lokajíček). V Rakovníku založil roku 1983 Jan Švácha folk-rockovou skupinu Holub (Jan Švácha, Daniel Deyl, později Petr Hink, Petr Konopásek, David Salač, Zuzana Kocmanová, Karina Brngalová). Také ten se po dvou letech živoření rozpadl.
Country a folk
Zabrousíme-li do folkových a countryových vod, vzniklo v rozmezí let 1980-1985 v okrese několik skupin, převážně dobrých. V Městečku to byli Střelci, kteří později přesídlili do Senomat (Richard Pavlíček, Milan Dlouhý, Jaroslav Ryšavý, Zdeněk Trešl, Petr Hůla, Jaroslav Vlach, Stanislav Šamonil, později Vlastimil Ryšavý, Antonín Škrdlant, Luděk Ryšavý a Miroslav Polánek). V Čilé začali hrát folkoví Čiláci se zpívající flétnistkou Dagmar Volfovou (dále Vladimír Lechnýř, Libor Štěpánek, Václav Vítovec a Zdeněk Lev) a na rakovnickém gymnáziu sdružení Trn-Drn (Ondřej Dědek, Jaroslav Beneš, Jan Havlas, Anna Sloupová). V Klubu mládeže v Rakovníku se v prosinci 1984 zformovalo folkové Trio 07 (Jana Štefanová, Miroslav Jirásek, Honza Janota) a při ZO SSM Důl Rako bluegrassový Brmbolec (Petr Beneš, Petr Elznic, Michal Elznic, Vladimír Pidrman, Jindřich Matuška, Robert Beckl, později Václav Čibera, Jiří Kramel a Dagmar Jedovnická). V lednu 1987 se Brmbolec přetransformoval na skupinu Rychtáři (Petr a Michal Elznicové, Jindřich Matuška, Miroslav Polánek, Vladimír Pidrman, později i Jiří Kramel, Jaroslav Ryšavý a Miroslav Urbánek).
Za bigbítem mimo okres
Druhá polovina osmdesátých let byla pro rakovnický bigbít tristní. Stabilně hrál jen Nový rock, méně K. O. Lekce zmítaná personálními změnami a občas i Meditace. Rockové čaje se postupně vytrácely i z venkova, o okresním městě ani nemluvě. Vysoký standard si udržoval Profous, i když ani on se nevyhnul změnám v obsazení (v roce 1985 vystřídal Jaroslava Černého Petr Vrzák-Karaš). Byl však kapelou stylově vyhraněnou a jaksi pro „fajnšmekry“. Rockové zázemí vymíralo. Je pravda, že davy bigbítových žíznivců objížděly bližší i vzdálenější štace, na nichž vystupoval Kyklop, což byl od 1. listopadu 1982 přejmenovaný Brutus (viz samostatná kapitola). Ale to bylo mimo náš okres, protože v něm měla kapela absolutní zákaz vystupování.
DB 90
Zizip
Parazit
Permon Band
Film Blues Band
Nero
Prošlá lhůta
Boj o přežití
Objevily se i pokusy o založení nových skupin, ale ty většinou ztroskotaly dřív, než se mohla některá z nich prosadit. Nejdéle se udržela rakovnická Řadící páka (Květa Círová, Petr Chmelík, Petr Konopásek, David Salač, Leoš Janoušek, Zdeněk Kollár) založená při Okresním domu pionýrů a mládeže v roce 1985. Od podzimu 1986 hrála pod novým názvem DB 90 (bez Květy Círové, ale navíc s Radkem Adamcem). Velmi krátké trvání měly rakovnická Hydraulika (Milan Kopernický, Petr Ivanov, Jan Dubina, Zdeněk Horák), jesenický Zizip (František Brabec, Karel Jón, František Cajthaml, Jan Telvák, Josef Hejda) a pavlíkovský Parazit (Marie Poláková, Zdeněk Polák, Zdeněk Kavalko, Jiří Sýkora, Luděk Vyskočil).
Zajímavým pokusem o vytvoření kapely hrající moderní (elektrickou) country hudbu byl Permon Band. Ten působil od ledna 1986 do roku 1991 při ZV ROH podniku Permon Křivoklát. Skupinu tvořili zpěvák Petr Smolka, kytarista Pavel Vodrážka, baskytarista a zpěvák Jaroslav Pokorný, saxofonista Vojtěch Vaň, houslista Karel Štiller, klávesistka Ivana Humlová a bubeník Miloš Miessbauer. Později Miessbauera vystřídal František Jirásek a místo Humlové přišel zpěvák a klávesista Zdeněk Urban.
Neradostné Rockové maratóny
Další zajímavé sdružení vzniklo v roce 1988 při Městském kulturním středisku v Rakovníku. Už jeho název Film Blues Band avizoval zaměření na „bílé blues“, v němž nechybějí recesní prvky. Kapelu tvořili ostřílení bigbítoví muzikanti Josef Šiler, Stanislav „Jimmy“ Karlík, Milan Lukeš, Sláva Vaic, František Hejda a později i další.
V únoru 1989 byla na Křivoklátě založena skupina, která si říkala Nero. Vyrostla na „troskách“ rozpadlé K. O. Lekce a působili v ní převážně zkušení muzikanti – Václav Friebert, Tomáš Baroch, Ladislav Kratochvíl a Karel Pleiner, kteří už na okresní bigbítové scéně něco odehráli. Doplnil je zpěvák Petr Lipavský.
O oživení rakovnické rockové scény se pokusilo v létě roku 1986 Městské kulturní středisko, které se rozhodlo pořádat pravidelně o prázdninách Rockové maratóny (viz kapitola Rockové přehlídky 1969-1989) za účasti domácích i hostujících kapel. Jeho snaha však našemu okresnímu bigbítu mnoho neposloužila. Nastavila mu nemilosrdné zrcadlo. A tak se postupně rakovnické skupiny z „maratónů“ vytrácely, až se nakonec staly přehlídkou toho nejlepšího z našeho sousedství…
Z Kyklopa opět Brutus
Blížící se společenské změny se ve druhé polovině roku 1989 projevily i v rakovnickém bigbítu. Dne 24. července 1989 se skupina Kyklop vrátila k názvu Brutus. Trvalo sice ještě půl roku, než se 26. ledna 1990 opět po dlouhé pauze objevila v Rakovníku. Zahrála ve sportovní hale nabité k prasknutí.
Na sklonku roku 1989 vznikly dvě kapely, které se významně zapsaly do historie okresního bigbítu. Z Hydrauliky se vyprofiloval Exitus (Petr Ivanov, Milan Kopernický, Jan Dubina, Martin Vacínek, později ještě Zoltán Kilácsko a Petr Novotný). Byl první skupinou bez tzv. zřizovatele. Spíš než vlastní kapela, která se rozpadla na podzim roku 1992, ovlivnili další rockové dění na Rakovnicku někteří její členové – kytarista, zpěvák, skladatel a textař Milan Kopernický, zpěvák Petr „Pifák“ Ivanov a bubeník Zoltán Kilácsko.
Druhá skupina sice nevznikla v Rakovníku (tam se přesunula posléze), ale založili ji Rakovničané studující v Plzni – sólový kytarista Aleš „Kolafa“ Kolář, druhý kytarista a zpěvák Honza Švácha, baskytarista Petr „Plastik“ Chmelík a bubeník Jiří „Buqa“ Kopřiva. Nazvali ji Prošlá lhůta. Její řady doplnil v roce 1992 zpěvák Petr „Pifák“ Ivanov z rozpadlého Exitu.
Tomáš Bednařík
(Zdroj: Tomáš Bednařík: Je to jenom rock and roll, Raport, 1994, Tomáš Bednařík: Ve spárech rock and rollu, Martin Rajchl, Lišany, 1997, materiály Odboru kultury ONV Rakovník a Okresního kulturního střediska Rakovník)