Z historie bigbítu na Rakovnicku 79 - DVORANA SLÁVY RAKOVNICKÉHO BIGBÍTU

menu
Přejít na obsah
Devadesátky – renesance rakovnického bigbítu
 
Postsametové ro(c)kování
Hned v roce 1989 vznikly na Rakovnicku dvě nové kapely. První, s názvem Prošlá lhůta, založili rakovničtí muzikanti studující v Plzni (Petr Chmelík, Aleš Kolář, Jan Švácha a Jiří Kopřiva). Skupina nejprve působila v okolí tohoto města, ale již v roce 1990 přesídlila do Rakovníka, kde s úspěchem hraje dodnes. Na podzim roku 1992 Prošlou lhůtu ještě posílil zpěvák Petr Ivanov z právě se rozpadnuvšího Exitusu.
Exitus byl založen také v roce 1989 a jeho jádro tvořili hudebníci bývalé skupiny Hydraulika (Milan Kopernický, Jan Dubina a Petr Ivanov + bubeník Martin Vacínek). Vyznavači death-metalu objížděli rakovnický venkov a přilehlé okolí (Chrášťany, Pavlíkov, Rynholec, Lišany atd.) převážně jako předskupina „zavedených“ kapel. Hráli např. s Meditací, Lazarethem, EKG nebo Merlinem. Po personálních změnách v roce 1991 (přišli Zoltán Kilácsko a Petr Novotný) se však Exitus o rok později rozpadl.
V roce 1990 se v Rakovníku objevila další death-metalová skupina EKG. Založil ji po svém příchodu z Chodova u Karlových Varů zpěvák a bubeník Ivan Plaček a pojmenoval ji jako svou bývalou chodovskou skupinu. Dalšími členy kapely byli Zdeněk Kopřiva (kytara), Pavel Kouřil (baskytara) a Pavel Fišar (bicí). Po půlroce činnosti natočila skupina v pražském studiu Ivories demosnímek s názvem Doom. O několik měsíců později se EKG odmlčelo, aby se znovu na veřejnosti objevilo v roce 1991, ovšem již s novým názvem Immortallity (Radislav Svoboda (zpěv), Zdeněk Kopřiva (kytara), Pavel Kouřil (baskytara) a Ivan Plaček (bicí). Po několika úspěšných vystoupeních s dalšími rakovnickými kapelami však skupina koncem roku 1992 z okresní rockové scény zmizela.
Tři zajímavé skupiny se objevily na Rakovnicku v roce 1991. V květnu se v okresním městě zformovala pop-rocková Belladonna. Tvořili ji muzikanti, kteří na rakovnické rockové scéně působili již v osmdesátých letech (Radek Adamec, Václav Friebert, Luděk Mourek, David Salač, Miroslav Novotný, Josef Hejda a Pavel Fojtík). Skupina postupně zkoušela v křivoklátské sokolovně, v budově DDM v Nerudově ulici v Rakovníku, a nakonec v Klubu mládeže v Čermákových sadech. Během své nepříliš dlouhé existence (v srpnu 1972 se po názorových neshodách rozpadla na dvě skupiny – Kufr a Fuckingham) vydala Belladonna demokazetu obsahující mj. skladby Zahoď svoje obavy, První mokrej sníh, Žhář, Vidiny ad.
Z úplně jiné škatulky čerpala skupina, kterou založili v květnu 1991 na Velké Bukové bubeník David Pišvejc a baskytarista Milan Kouřil. Doplněni o zpěváka Miroslava Pechu a kytaristu Jiřího Vojtěchovského a zaštítěni mnohoslibným názvem Imperátor, produkovali heavy-metal a la Metallica. Skupina vystoupila veřejně pouze čtyřikrát jako předkapela Brutusu, EKG a Exitusu. Samostatné vystoupení absolvovala o Silvestra 1991 v Kalubicích. Tam ohlásil odchod lídr David Pišvejc, což v podstatě znamenalo Imperátorovu „smrt“, neboť za tak kvalitního bubeníka se již nepodařilo najít adekvátní náhradu.
Nejpozoruhodnější z nově vzniklých kapel byla k vidění v Rakovníku 23. března 1991 při manifestaci neregistrované Strany českých probuzenců. Členem této strany byla i undergroundová skupina Beatles „B“, která má svou základnu v Mutějovicích a tvoří ji muzikanti z celého okresu. Někteří z nich působí zároveň v kultovní ústecké kapele Guten Tag (Leoš Janoušek, Václav Melč, Vlasta Kubínek). Vystoupení Beatles „B“ je pravým undergroundovým „nářezem“. Nic pro konzervativce a slabší nátury!
Také v roce 1992 byla rakovnická rocková scéna obohacena o dvě nové skupiny. Hned v lednu vznikla kontroverzní Ruská 3ima. Názory na hudbu sebevědomého tria Marek Bradáč (kytara, zpěv), Marcel Chmelík (baskytara) a David Pišvejc (bicí), doplněného v roce 1993 ještě o druhého kytaristu Zdeňka Kopřivu, se diametrálně liší. Vedle fanatických obdivovatelů má skupina i zapřisáhlé odpůrce. Ačkoli si Ruská 3ima pěstovala image enfant terrible rakovnického rocku devadesátých let, nelze si nevšimnout, že její poslední tvorba směřuje poněkud jiným směrem, než je v našich vodách zvykem. Pozorný posluchač nemůže přeslechnout art-rockové prvky a snahu kapely, odpoutat se od běžných tancovačkových klišé.
Zajímavá byla i další skupina, kterou pod názvem Dlouhý nohy založil v prosinci 1992 kytarista a zpěvák Jiří Netík. Podle sloganu „jakýpak s tím cavyky“ hrály Dlouhý nohy (Jiří Netík, Michal Wintr, Petr Kolbek) punk jako vystřižený z učebnice
Nahrávací studio Kufr
První pořádné nahrávací studio viděl Miroslav Jirásek, když natáčeli ve Studiu Budíkov u Martina Kratochvíla v Mnichovicích. Skamarádil se s Karlem Hodrem, který měl na Višňové chatu, a začal ho navštěvovat ve studiu Mozarteum, kde Hodr pracoval. Ten ho zasvětil do tajů nahrávání. Na začátku 90. let se Míra rozhodl, že si otevře vlastní studio. Sehnal i dobrého parťáka – Petra Soukupa z Rakovníka.  
„Jezdil jsem od vesnice k vesnici a hledal vhodný objekt. Až jsem narazil na bývalou mateřskou školku ve Slabcích. Zašel jsem na obecní úřad a tam mně řekli, že mi ji klidně pronajmou. Vzal jsem si půjčku 2,2 milionu korun. Pak jsem oslovil pražskou firmu Inton, a ta mě vybavila technikou. Ke každému zařízení byl tlustý anglický návod, tak jsem si koupil anglicko-český technický slovník a začal jsem návody studovat. Za rok jsem se to naučil. Studio jsme s Petrem otevřeli v roce 1992 a provozovali jsme ho do roku 2001,“ popisuje Míra začátky slabeckého nahrávacího studia, které pojmenoval Kufr. Je zajímavé sledovat, kdo všechno v Kufru natáčel. „Měli jsme tam dva pokoje a deset postelí. Takoví ti poloprofíci říkali, že jim může být Praha ukradená a že jsou u nás rádi. Byli tu třeba tři neděle. Ale nikdy u mě nebyla taková ta mega star, protože chtěla být v Praze, kde účinkovala v různých muzikálech, večer koncertovala atd. Takže jsme trošku trpěli tím, že nejsme v Praze. Petr Soukup se jednou ptal Sáši Plesky, proč nejezdí Brutus nahrávat do Kufru. A Sáša mu odpověděl, že když budou točit ve Slabcích, kousek od Rakovníka, tak ten bude doma, ten nebude moct, ten zase řekne, že přijde až za tři dny, protože má něco důležitého. Tak raději točí u Brna, odkud nikdo domů neodjede a Brutus tam bez problémů natočí desku a pak se vrtí domů.“
V Kufru třeba natáčel své projekty se skupinou Fiction Mejla Hlavsa (asi tři desky), dvě alba tam nahráli Plastic People. Natáčely tam skoro všechny rakovnické kapely, např. Prošlá lhůta, Rychtáři, Kix Band, Rock Revival Band, Nový rock a další. „Ještě v roce 1996 jsme tam natočili asi šest desek, a pak už to šlo pomalu ke dnu. Lidi si začali desky přepalovat a tenhle byznys šel do kelu. Tak jsme zařízení rozprodali, vyrovnali jsme se a v dobrém se rozešli. Jako poslední tam roku 2001 natáčela CD Casino skupina Nový rock. Hned potom jsme studio Kufr rozebrali,“ konstatuje Miroslav Jirásek.
Nové kapely a Rockovník 1993
Určitým předělem v porevoluční historii rakovnického rocku je rok 1993. Objevilo se pět nových kapel a v červnu byl uspořádán rockový monstrfestival Rockovník 1993. Vezměme ale vše popořádku. Jak již bylo řečeno, rozštěpila se skupina Belladonna na dvě party. Zpěvák Luděk Mourek a kytarista Václav Friebert se spojili se „zasloužilými“ rockery Miroslavem Jiráskem, Jiřím Jiráskem a Robertem Becklem a v únoru 1993, po deseti letech, vzkřísili kdysi populární skupinu Kufr. Zbytek Belladonny (Radek Adamec, Miroslav Novotný, David Salač, Josef Hejda a nový kytarista Pavel Marek) vytvořil také v únoru 1993 Fuckingham. A aby toho obnovování a přestavování nebylo v Rakovníku málo, postavili v květnu 1993 ex-členové bývalého Nového rocku (a Lazarethu) skupinu Agnes (Jindřich Sinkule, Miroslav Kejla, Václav Košař, Ladislav Černý a David Pišvejc). Ta však zahrála pouze na Rockovníku 1993 a zase se během letních prázdnin rozpadla. A tak vlastně „fungl“ nové byly pouze punkové The Plaky (Milan Palán – zpěv, Petr Sloboda – sólová kytara, Ondřej Tancoš – kytara, Vojtěch Svoboda – baskytara a Zdeněk Lisner – bicí) a pop-rockoví Kenny (Vladimír Čonka – sólová kytara a zpěv, William Pilo – baskytara a zpěv a Peter Bečarevič – bicí).
Největší rockový festival v dějinách Rakovnicka, příznačně pojmenovaný Rockovník 1993, proběhl ve dnech 25. a 26. června 1993 na třech scénách. V Domě osvěty, Klubu mládeže a na stadionu SK Rakovník se představilo šest domácích (Agnes, Kufr, Prošlá lhůta, Ruská 3ima, Fuckingham, Dlouhý nohy) a sedm hostujících skupin (Guten Tag a Olbram z Ústí nad Labem, Spanish Fly´s a R-Force z Prahy, Plus Naši z Chomutova, Hubertus z Týna nad Sázavou a Patapuf & Kokosky ze Stochova). Díky obětavosti organizátorů, všech pořadatelů a pochopení sponzorů, slyšeli (a také viděli) rakovničtí příznivci přehlídku převážně kvalitního rocku. Jediné, co se snad dá dramaturgii festivalu vytknout je, že nezařadila do závěrečného večera legendární Brutus, což většina návštěvníků očekávala. Byla by to ta nejlepší tečka za dosud nevídanou akcí.
Ještě dvě významné události roku 1993 stojí za zaznamenání. Dne 29. ledna byl v Čermákových sadech opět otevřen Klub mládeže, který se brzy stal oázou rocku chtivých posluchačů. Díky pružnému vedení (Josef Hejda a Radek Adamec) zde byly pořádány rockové večery jak na běžícím pásu. Bohužel ne nadlouho. O půldruhého roku později (přesně 23. května 1994) rozhodlo vedení nadřízeného Domu dětí a mládeže zrušit v klubu veškeré rockové pořady. Argumenty pro tento akt se příliš nelišily od těch z dob předrevolučních. Ať žije tolerance, ať žije demokracie!
Požehnaný rok 1994
A máme tu rok 1994. I ten nebyl k vývoji rockové hudby na okrese skoupý. Z fungujících kapel nezanikla žádná, pouze Kufr se po odchodu Miroslava Jiráska v březnu 1994 přejmenoval na Heartbeat (Luděk Mourek – zpěv, Václav Friebert – sólová kytara, Robert Beckl – baskytara, Jiří „Mrazík“ Jirásek – klávesy, David Pišvejc – bicí, později ještě Ladislav Černý – baskytara, Rostislav Kedroň – bicí a Václav Košař – kytara.  
V lednu se v Rakovníku objevily dvě nové skupiny, které pěkně zčeřily vody okresní rockové scény. Převážně ze studentů Gymnázia Zikmunda Wintra vznikla Zmatená žirafa (která udělala stojku na hlavě, aby si mohla umýt nohy v oblacích). Ve složení Gabriel Pleska – zpěv, Dagmar Šašková – zpěv, Jan a David Brodníčkové – kytary, Jan Grünwald – baskytara a Marek Hauner – bicí se prezentovala songy z let šedesátých a sedmdesátých oblečených do současného kabátu, z nichž dýchala pohoda a patřičný nadhled. K zármutku fanoušků jen krátce. S ukončením školního roku ohlásila kapela rozchod. Škoda. Přesto její koncerty v Klubu mládeže v Rakovníku, v Berouně Na Homolce nebo v Rynholci zůstanou nadlouho v paměti všech příznivců.
To Průduch (Jiří Hůla – zpěv, Milan Kopernický – sólová kytara a zpěv, Jiří Horn – kytara, Pavel Kouřil – baskytara a Zoltán Kilácsko – bicí) nezapře hard-rockové vlivy. Skupina si brzy získala slušný počet příznivců a byla vyhledávaným objektem nejrůznějších přehlídek a rockových show.
Také na venkově bigbítové podhoubí nevyschlo. Důkazem byli hořesedelští Jen si zvykněte (Roman Hajný – zpěv, Jiří Haupt – sólová kytara, Martin Žilinčík – kytara, Jan Popovič – baskytara a Petr Hajný – bicí), kteří se v říjnu 1993 transformovali ze skupiny Řetězová reakce (Tomáš Jiroušek – zpěv, Jiří Haupt, Martin Žilinčík, Jan Popovič, Petr Hajný). Jejich existence však nebyla příliš dlouhá.
Z rockových podniků, které se v roce 1994 uskutečnily, stojí za zaznamenání „Klubové narozeniny“, které se uskutečnily 28. ledna 1994 u příležitosti prvních narozenin Klubu mládeže. Kdopak by tehdy tušil, že už za čtyři měsíce bude v klubu po rocku veta. V jednom zátahu hráli a skvělou náladu vytvářeli kytarista Milan Kopernický, dále Zmatená žirafa, Kenny, Průduch, Dlouhý nohy, Brutus, Fuckingham, Ruská 3ima a Prošlá lhůta. Dobře obsazený byl i „Velikonoční bigbít“ v rynholecké sokolovně, kde hrály kapely Průduch, Zmatená žirafa, Prošlá lhůta, Dlouhý nohy a hostující Chmelový keř a Patapuf & Kokosky ze Stochova. Kounovská sokolovna zase hostila v červnu přehlídku „Rockquila part One“. Hlavní organizátor Petr Ryska sem pozval skupiny Jen si zvykněte, Průduch, Prošlá lhůta z Rakovnicka a hosty Plus Naši z Chomutova a Sluníčko z Prahy.
Dne 2. července 1994 proběhl na Tyršově koupališti Rockovník 1994. Zahrály na něm rakovnické skupiny Průduch, Zmatená žirafa, Dlouhý nohy, Prošlá lhůta, Ruská 3ima, Fuckingham, Brutus, dále Hubertus (Týn nad Vltavou), Support Lesbiens, Sluníčko, T.M.A., Fastbirds, Walk chock ice (všechny z Prahy), St. Woody (Česká Lípa), Guten Tag (Ústí nad Labem), Hector (Ostrava) a Plus Naši (Chomutov). Největší bigbítová akce nazvaná Je to jenom rock and roll se uskutečnila 26. listopadu 1994 ve Sportovní hale v Rakovníku. Tu přiblížíme v další kapitole Z historie rakovnického bigbítu.
Tomáš Bednařík
(Zdroj: Tomáš Bednařík: Je to jenom rock and roll, Raport, 1994; Jan Švácha: Rockovník 94 za dveřmi. In: Týdeník Raport, 8. 6. 1994; výpověď Miroslava Jiráska)
Created WebSite X5
Designed by Marcel Š.
Copyright © Dvorana slávy Rakovník 2019 - 2024. Všechna práva vyhrazena
Návrat na obsah