Lucifer – z kroniky rakovnické bigbítové skupiny
Málokterá rakovnická bigbítová skupina si vedla kroniku, ve které by mapovala své aktivity zkoušku po zkoušce, hru po hře po celou dobu své existence. Takovou výjimkou je Lucifer, kapela, která působila ve městě od dubna 1976 do března 1978. Kroniku psal s pečlivostí jemu vlastní zpěvák a její vedoucí Miroslav Seidl. Dochovala se v elektronické podobě, do které ji převedl hráč na klávesové nástroje Jiří Jirásek. Dvoraně slávy rakovnického bigbítu ji věnoval kytarista Miroslav Kejla. Zalistujme nyní stránkami kroniky a vraťme se do druhé poloviny 70. let 20. století, kdy hrát v našich zeměpisných šířkách bigbít nebylo právě jednoduché…
* Po příchodu M. Seidla, P. Steidla, J. Jiráska a I. Sixty (bývalých členů skupiny Aspirant – pozn. T. B.) z vojny se začala znovu utvářet skupina. Jelikož Milan Křížanovský naopak na vojnu odešel, začínala skupina v tomto složení: Miroslav Seidl (sólová kytara, zpěv, vedoucí skupiny), Jiří Jirásek (varhany, zástupce vedoucího skupiny), Petr Steidl (bicí).
První zkouška kapely v tomto složení byla ve čtvrtek 29. dubna 1976 v Lubné. OB Lubná nám poskytla místnost ke zkoušení – vedle Bretšnajderů.
První měsíc (květen) byly zkoušky jen jednou týdně – ve středu a byly zaměřeny hlavně na sehrání jednotlivých členů. Byly též složeny 3 vlastní skladby.
Asi v půli června jsme sehnali dalšího kytaristu Ladislava Černého. Začíná jako basový kytarista, protože po odchodu M. Křížanovského na vojnu nebyl tento nástroj obsazen.
V červnu už se zkouší dvakrát týdně – vždy ve středu odpoledne a buď v sobotu nebo v neděli dopoledne. Docvičují se s Láďou Černým tři vlastní skladby, další skladby jsou Sólo pro housle (J. Schelinger), Duncan (P. Simon).
* Koncem června dostává M. Seidl nabídku hrát na SSM při OSP Rakovník. Kapela tím získává mnohé výhody a nabídku přijímá.
To už získává skupina dalšího člena – zpěváka Ladislava Grófa. Cvičí nové skladby převážně maďarských skupin Egy elfelejtett szó (Lokomotiv GT), Mit jelent, Akarom, Suita (vše Omega). Zkouší se nové skladby Soldier Of Fortune (Deep Purple), All Night Long a Love, Love, Love (obě Brownswille Station).
Mezitím je vše kladně vyřízeno v OSP Rakovník a skupině mění své místo. Nyní se zkouší v tzv. Rudém koutku. Aparatura se převážela v pondělí 5. 7. 1976 autem I. Sixty a J. Jiráska.
Od OSP získal M. Seidl na vlastní podpis půjčení této aparatury: 2x zesilovač Music 70, 2x repro Music 30, 1x repro Delicia Guitar 60 W, 1x stojan k mikrofonu, 1x mikrofon (rakouský). Celkový zvuk kapely se tím podstatně zlepšil.
První zkouška v OSP byla ve středu 7. 7. 1976.
Ke skupině přichází manažer Milan Svoboda a na krátkou dobu technik Láďa Prokop. Nezůstává však u kapely dlouho – jen 2 měsíce.
* Po dobu chmelů dělají M. Seidl a J. Jirásek fonotéky v Lubné. Další zkoušky jsou pak 6. a 9. 9. 1976. To už se začíná shánět nový sólový kytarista. Stává se jím kytarista skupiny Admirál Miroslav Kejla. Tím dostává skupina opět vyrovnanější zvuk, na zkoušky se chodí dívat dost známých z Rakovníka a okolí. První zkouška s novým sólovým kytaristou M. Kejlou byla 13. 9. 1976.
27. 9. 1976 byla přivezena další aparatura – majetek M. Kejly: 1 zesilovač 100 W, 2 ks reprobedny. Další zkouška je 30. 9. 1976. Do této zkoušky kapela dostávala konečnou podobu, sehrávala se. Nacvičily se tyto skladby: Time (Pink Floyd), High Ball Shooter a Woman From Tokio (obě Deep Purple), Sweet Jane a All Night Long (Brownswille Station), Get Lost (Hard Stuff). M. Kejla skládá výbornou vlastní skladbu.
* Počátkem října 1976 přichází ke kapele nový technik Láďa Kratina. Na zkoušce 9. 10. 1976 se nacvičily dvě nové skladby: Child In The Sun (Nazareth) a Don´t You Let My Down (Jericho). Láďa Černý zakoupil novou basovou kytaru (11. 10. 1976). P. Steidl hrál na nový činel, který si koupil 16. 10. 1976 v Drážďanech.
* Zkouška 8. 11. 1976 – rozhodli jsme se začít opravovat aparaturu. Jirka Jirásek se dohodl s Mirkem Veverkou, že mu postaví k zesilovači Mono 130 předzesilovač (předběžná cena 400 Kčs). Míra Kejla slíbil zakoupit nové koncové lampy do Mono 50 a tento zesilovač Kratina proměří. Opraví se zesilovač 100 W Míry Kejly a upraví bedny. Nacvičila se další skladba od německé skupiny Puhdys, v pořadí je to 29. písnička. Bylo rozhodnuto o založení klubu přátel skupiny. Zkoušky se budou konat v zimním období třikrát týdně: pondělí 17.00-22.00, čtvrtek 17.00-22.00 a sobota 8.00-13.00.
* Zkouška 18. 11. 1976 – k dnešnímu dni nacvičeno 33 skladeb. Byly dány názvy všem písním a přeloženy do angličtiny. Na zkoušce byly navrženy dva názvy pro kapelu: DDT nebo Lucifer. Bude rozhodnuto o jenom z nich. Zkouška 20. 11. 1976 – na zkoušku přivedl kluk, kterému se ztratila v Lubné basová kytara, policajty a Láďa Černý musel dokladovat, že kytara je jeho. Jirásek se choval k příslušníkovi VB drze.
Bylo rozhodnuto o názvu, kapela se bude jmenoval Lucifer. Ke konci zkoušky se začala nacvičovat znělka. Bude to volná úprava a spojení skladby America od Emerson, Lake & Palmer a znělky Eurovize. Zkouška 25. 11. 1986 – byl schválen návrh na plakát, který kreslila L. Pospíšilová. Plakát bude kreslit L. Černý na pauzák a bude v OSP rozmnožen světlotiskem. Zkouška 28. 11. 1976 – jedna z nejhorších zkoušek od příchodu M. Kejly do kapely. Písně hrané na zkoušce neměly „šmrnc“, na všech hráčích se projevovala nějaká únava. Byl dán do provozu jeden ze dvou majáků, siréna, kterou opatřil P. Steidl, a houkačka, kterou sestrojil L. Černý. L. Černý též přinesl originál plakátu na pauzáku, který jsem dal 29. 11. rozmnožit v projekci OSP na prvních 6 kopií, které si členové kapely rozdělili.
* Zkouška 6. 12. 1976 byla hrána formou Čajů i s přestávkami (8-10 min.) mezi jednotlivými sériemi. Všech 34 písní zařazených do devíti sérií bylo na 4 a půl hodiny Čajů. Většina písní byla zahrána velmi dobře až na malé výjimky, které budou zopakovány na příští zkoušce. Zkouška 12. 12. 1976 – Petr Steidl hrál na nové zlaté haitky „Amati“ a novou blánu na velkém kotli, které si koupil v Praze.
* Dne 13. 12. 1976 napsal M. Seidl společně s Dášou Jeníčkovou přihlášku na přehrávky. (Ukázka z přihlášky zaslané na obor kultury ONV Rakovník): „Přihlašujeme tímto rockovou skupinu „Lucifer“ na okresní přehrávky, jejímž zřizovatelem je SSM OSP Rakovník. Soubor byl založen v červnu 1976. Složení souboru: Seidl Miroslav (zpěv, doprovodná kytara, vedoucí skupiny), Kejla Miroslav (sólová kytara, zpěv, zástupce vedoucího), Jirásek Jiří (varhany, klavír), Steidl Petr (bicí nástroje, percussion), Černý Ladislav (basová kytara), Gróf Ladislav (zpěv) a Bulantová Olga (sólový zpěv). Hudební vzdělání: Seidl Miroslav – 6 let LŠU Rakovník, obor klavír, Kejla Miroslav – v současné době studium na Lidové konzervatoři v Praze, obor kytara, Jirásek Jiří – 4 roky LŠU Rakovník, obor harmonika.“
* Zkouška 17. 12. 1976 – Milan Křížanovský nám půjčil do užívání zesilovač Transiwatt 100 a fialovou rtuťovou výbojku. Zesilovač Transiwatt jsme hned vyzkoušeli na bedny Music a na bedny M. Kejly, které jsme upravili a přepojili spolu s Kratinou a Jiráskem na impedanci 2 Ohmy (jedna bedna). V tomto spojení beden se zpěv podstatně zlepšil a až se zhotoví propojovací šňůry, bude zesilovač Transiwatt používán na zpěv.
* Zkouška 23. 12. 1976 – před zkouškou (generálkou) nejprve Seidl, Jirásek, Kejla, Černý a Kratina převáželi aparaturu taxíkem (pan Pelikán) na sál do Lubné. Začalo se v 15.15 hod., v Lubné byla aparatura v 16.45 hod. Na sále se aparatura postavila. Byla tam hrozná zima a nepořádek. Zkoušely se jen některé skladby, chtěli jsme vědět, jaký má kapela celkový zvuk. Za moc to zrovna nestálo, neboť částečně na kluky působila nesnesitelná zima, částečně nezvyk na nové prostředí a s tím související nezvyk na novou akustiku. Milan Křížanovský přinesl foťák a dělal snímky. Doba zkoušky 17.00-19.00. Po zkoušce se sedělo ve výčepu do 21 hodin.
* Dne 26. 12. 1976 se měly konat první Čaje skupiny Lucifer. Vše bylo v Lubné vyřízeno. Na poslední chvíli onemocněl M. Kejla a Olina Bulantová (přítelkyně a pozdější manželka M. Kejly – pozn. T. B.) to přišla 26. 12. dopoledne říct k Seidlům. Z Čajů tedy sešlo a aby se vydělalo na převoz aparatury a zaplatilo se topení, dělali Seidl s Jiráskem fonotéku. Dopadla výborně. Bylo tam zaprvé hodně lidí, za druhé se nám podařilo dostat lidi do varu. Fonotéka trvala od 16 do 21 hodin. Na sále bylo takřka pořád zhasnuto, svítila pouze barevná hudba a maják. Největší úspěch z přehrávaných písní měly skupiny ABBA, Slade, Sweet a Nazareth.
* Seidl, Černý, Jirásek a Mirka Kostelníková převáželi aparaturu z Lubné zpět do OSP. Nejprve jsme s Láďou a Mirkou dvě hodiny čekali na Pelikána (převážel Meditaci) a potom, asi v 17.30, jsme vyjeli do Lubné. Aparaturu jsme naložili celkem rychle a v 18.45 bylo všechno vyloženo v OSP.
* Od 1. ledna 1977 začali Kejla a Černý pracovat na 19 měsíců v ČKD Kompresory Praha, aby nemuseli jít na dva roky na vojnu. Zkoušky se proto konají jen jednou týdně.
Zkouška 16. 1. 1977 – nacvičili jsme dvě nové skladby: Snad jsem to zavinil já (Olympic) a Metro, dobrý den (Skupina F. R. Čecha, originál Black Sabbath). V průběhu týdne přišla ZO SSM OSP odpověď odboru kultury ONV Rakovník na žádost o přehrávky. M. j. se v ní uvádí: „Řádné kvalifikační přehrávky hudebních souborů budou v březnu nebo dubnu t. r. Máte-li zájem o dřívější termín, je potřeba zřízení souboru projednat s vaším nadřízeným orgánem, tj. okresním výborem SSM (který doposud o souboru neví). Doporučujeme též zvážit vhodnost stanoveného názvu souboru. K žádosti o mimořádné přehrávky je třeba přiložit kolek v hodnotě 5,- Kčs. Jaroslava Bradáčová, vedoucí odboru.“
* Na zkoušku 12. 2. 1977 přišel discjockey Linhart z Lišan a prosil o zapůjčení zesilovače Music 70 W a připojovací šňůry. Bylo mu vyhověno pod podmínkou, že do 14 dnů nahraje pásek s novými nahrávkami Nazareth, Black Sabbath a jiné.
* Na zkoušce 24. 2. 1977 bylo vyzkoušeno nové zapojení aparatury tímto způsobem: zpěv – bedny Music 30 W a zesilovací aparatura na varhany (zpěv se tím podstatně zlepšil a zesílil), varhany – Music 70 W + 1 bedna původně zpěvová a jedna bedna M. Kejly, basa – Music 70 W a bedna původně na varhany. Aparaturu jsme po zkoušce přezkoušeli a zabalili k převozu do Pavlíkova.
* Sobota 26. 2. 1977 – Od 8.30 jsme s panem Pelikánem převáželi aparaturu ke hře na Mysliveckém plese v Pavlíkově. Po postavení aparatury se zkoušely některé skladby kvůli sehrání. Celkový zvuk kapely na sále byl vynikající.
Večer od 19.30 se konal Myslivecký ples, na kterém jsme měli hrát spolu s dechovkou Jaroslava Kasla napůl. Dechovka zábavu začala a ve 20.30 jsme hráli první sérii. Byly to písně Hadí spirála a Zlý sen (Evil Dream). Hned po zahrání těchto skladeb nám pořadatelé neumožnili pokračovat, přesto, že v sále byla velká spousta mladých lidí. Museli jsme skončit s odůvodněním, že hrajeme příliš hlasitě, i když i starší lidé nám později říkali, že to nahlas vůbec nebylo. Sbalili jsme tedy aparaturu, od J. Kasla jsme dostali zaplacenou dopravu a odjeli jsme nejdřív do Hřebečník, a když tam žádná zábava nebyla, odjeli jsme všichni k Bretšnajderům. 28. února převáželi Seidl a Jirásek s panem Pelikánem aparaturu z Pavlíkova do Rakovníka. Stačili jsme to za 90 minut. Jedna cesta z Rakovníka do Pavlíkova stála 66,60 Kčs.
* Zkouška 5. 3. 1977 – koupil jsem si na novomanželskou půjčku mikrofon Unitiva za 570 Kčs a za 95 Kčs šňůru. Ta byla ale krátká, tak jsme ji s Kratinou vyměnili za delší. Mikrofon jde výborně. M. Kejlovi šel velmi slabě zesilovač Mono 50, bude třeba vyměnit koncové lampy EL 34.
* Zkouška 20. 3. 1977 – dostal jsem hroznou ránu do pysku od elektřiny. Šel jsem k zemi. Stalo se to pravděpodobně po tom, co praskla žárovka 500 W a na kostru rozvodné krabice se dostala fáze. Příští zkoušku se musí vše překontrolovat. Na zkoušce 26. 3. se oslavovaly narozeniny M. Kejly (30. 3.). S J. Fišerem jsem byl koupit 4 12° piva, 3 litry vína a ½ l rumu. Rum se ani nevypil. Petr Steidl byl docela solidně namazanej.
* Zkouška 31. 3. 1977 – na zkoušce se opakovaly jen písně, které jsou počítány ke hře na přehrávkách. Byly povětšinou výborně zvládnuty. Na zkoušku se přišel podívat M. Veverka. Byl prý velmi překvapen předvedenou hrou a prý jsme se zlepšili nejméně o 100 %. Poprvé se zpívalo na 3 mikrofony – Láďa Kratina dal dohromady rozvodnou krabičku. Během zkoušky se vypila ½ l láhev rumu.
* Po zkoušce 14. 4. 1977 byli všichni členové kromě L. Grófa na pivu Na Střelnici, kde se hledaly nové názvy pro kapelu v případě, že by byl název Lucifer na OV SSM zamítnut. Telefonickým rozhovorem s místopředsedou OV SSM Pavlem Hrabou jsem se domluvil, že název Lucifer zůstane zachován. Proto je ZO SSM při OSP poslána zpráva o existenci skupiny. Dopis jsem společně s Dášou Jeníčkovou zanesl osobně P. Hrabovi. Název byl schválen a doporučení OV SSM pro kvalifikační přehrávky jsem pak zanesl na ONV – odbor kultury s. Novákové a na OKS J. Röllovi. Předseda ZO SSM OSP Rakovník Milan Kotál k doporučení, aby byla skupina pozvána ke kvalifikačním přehrávkám, připojil: „Repertoár skupiny Lucifer je rozmanitý, jsou v něm skladby instrumentální i zpívané – většinou českých nebo maďarských autorů, u ostatních převážně s českými texty. Všichni členové skupiny Lucifer jsou členy SSM v různých závodech nebo pracovištích.“
* Na zkoušce 23. 4. 1977 se cvičily skladby na přehrávky a byl sestaven seznam skladeb, které budou předloženy kvalifikační komisi. M. Kejla s Olinou pozvali celou kapelu na svatbu, kterou mají 28. 4. 1977 na MNV v Křivoklátě. Petr Steidl a já jsme pozvání přijali, ostatní z různých důvodů nemohou.
* Seznam skladeb k přehrávkám 30. dubna 1977: 1. Pohádka (Bergendy), 2. Bláznivé město (Neoton), 3. Intermezzo No. 1 (ABBA), 4. All Right Long (Brownsville Station), 5. Love, Love, Love (Brownsville Station), 6. Tvůj obličej (Omega), 7. Zasněná dívka (Locomotiv GT), 8. Lesní manekýn (Katapult), 9. Duncan (Paul Simon), 10. Metro, dobrý den (Jiří Schelinger a Skupina F. R. Čecha), 11. I Love Christmas (Geordie), 12. Zapomenuté slovo (Locomotiv GT), 13. Co to znamená (Omega), 14. Šípková Růženka (J. Schelinger), 15. Vzpomínka (Omega), 16. Po těžkém roce (Omega), 17. Než nadejde večer (Ken Hensley), 18. Hadí spirála (vlastní skladba – M. Kejla), 19. Zlý sen (vlastní skladba – M. Kejla), 20. Pojď na stráň (Locomotiv GT), 21. Půlnoční vlak (Locomotiv GT), 22. Svítání (Phonograph), 23. Včelí roj (vlastní skladba – M. Kejla), 24. Chladný přítel (Omega), 25. Tvůj smích zní vlídně (Titanic), 26. Ikaron (Omega), 27. Mé přání (Omega), 28. Time (Pink Floyd), 29. Noční cesta po krajině (Omega), 30. Co to znamená (Phonograph), 31. Doctor (U.F.O.) – výběrová píseň.
* Okresní kvalifikační přehrávky se konaly 30. 4. 1977 od 8.00 v Tylově domě. Porota byla ve složení: Radim Smýkal, Jaroslav Beneš a p. Vlček. Dále se přehrávek zúčastnily skupiny Meditace, Admirál, Reflektor a dechovka SNB.
Ráno v 7 hod. jsme na káře vypůjčené z prodejny Jednoty stěhovali z OSP reprobedny; zesilovače, bicí a ostatní věci převezli J. Jirásek a L. Gróf auty. Dále byli přítomni P. Steidl, L. Černý, M. Svoboda, M. Kejla, O. Kejlová, L. Kratina, L. Křížanovský a bratr L. Grófa.
Přehrávky jsme dělali první my, asi od 8.30 hod. Porota nám vybrala ze seznamu tyto skladby: Tvůj obličej (zahráli jsme ale Egy elfelejtett szó od Locomotiv GT), Lesní manekýn, Než nadejde večer. Jako skladbu na rozehrání jsme hráli instrumentálku Doctor od U.F.O. Skladby byly zahrány přes dost velkou trému všech členů kapely bez větších nedostatků. Porota měla tyto připomínky a hodnocení: skladba Doctor byla zahrána precizně, byla vyvážená, porota ocenila dobrou aranž skladby. U ostatních písní měla porota tyto připomínky: přetažený zpěv, flegmatická hra baskytaristy a netypický zvuk basové kytary, varhaník hrál všechny skladby jedním rejstříkem, jednotvárnost skladeb, špatná aparatura. Jinak celkový dojem dobrý.
Po nás skládaly přehrávky Meditace, která rovněž vcelku obstála. Podstatně horší pak byly skupiny Admirál a zejména Reflektor.
Po složení přehrávek jsme odvezli aparaturu zpět do Rudého koutku v OSP.
* Dne 12. 5. 1977 předložila D. Jeníčková povolení ke zřízení souboru lidových hudebníků. Tento dopis přišel ZO SSM OSP Rakovník. Dostal jsem též oprávnění o kvalifikačním příplatku 40 % a průkazky členů lidových hudebníků. 18. 5. 1977 jsem byl vyzvednout na OKS bloky na peníze, smlouvy o produkci a složenky na platby.
* Zkouška 22. 5. 1977 – Míra Kejla dostal elektrickou ránu od kytary a mikrofonu a svíjel se pod proudem u zdi. Jirka Jirásek mu utrhl mikrofon z ruky. Museli jsme prohlédnout šňůry a zjistili jsme, že přívodní šňůra neměla vůbec zapojený zemnící vodič. Tuto šňůru jsme potom předělali. Na zkoušce 22. 5. 1977 jsme se fotili. Nejprve jen hlavy na plakát, který kreslil tuší na pauzák Láďa Gróf. Fotila Dáša Seidlová Frexaretou Automatic. Potom jsme se ještě tímtéž foťákem fotili během hry i s nástroji. Fotila opět Dáša.
* Zkouška 1. 6. 1977 – tato zkouška byla vlastně malou generálkou na Čaje v Lubné. Po zkoušce jsme zabalili aparaturu na převoz do Lubné. Plakáty na Čaje v Lubné rozváželi řidiči z OSP, 2 plakáty do Rakovníka jsem dal k Dělnickému domu a na autobusové nádraží osobně. Oba však byly nakonec i s ostatními plakáty ukradeny (např. v Lubné, Senomatech, Pavlíkově). Povolení na Čaje vyřídil L. Gróf s Ilonou se s. Malým, předsedou MNV v Lubné, a s. Hofrichtrem – tajemníkem MNV. Aparatura se převážela 4. 6. v sobotu v 8.00 hod. Vezl nám ji J. Bláha, řidič OSP, vozem Škoda 1203. Aparaturu jsme postavili, a ještě dopoledne jsme si tam některé skladby zopakovali.
* V sobotu 4. 6. 1977 se uskutečnily 1. Čaje skupiny Lucifer v Lubné (18.00-22.00). Odpoledne jsme měli sraz k odjezdu do Lubné v 16.30 na Střelnici, kam pro nás přijel J. Jirásek. Vezl nás nakonec šest, s řidičem nás tam bylo sedm. Dojeli jsme v pohodě.
Z pořadatelů, které měla dělat ZO SSM OSP tam byla jen D. Jeníčková, která prodávala lístky u vstupu (cena 8 Kč). Podle odhadu bylo na Čajích 250-300 lidí (bylo úplně plno), ale jen maximálně 120 jich platilo. Čaje se nám vydařily, většina skladeb byla zahrána perfektně, některé jsme zkazili, i když to možná návštěvníkům ušlo. Ke konci Čajů (poslední sérii) jsme museli dvě skladby zopakovat, neboť na přání hostinského Zdeňka Krejčího jsme natáhli Čaje do 22.30 hod., prý aby se vytočil zbytek piva v sudu. Na Čajích se nestaly žádné výtržnosti a je proto možné, že MNV v Lubné bude takovéto Čaje dále povolovat.
* Další Čaje v Lubné hned týden na to se nám nepodařilo uskutečnit, neboť v Lubné na MNV si byli stěžovat nějací lidé, že prý jsme vagabundi, že se tam spousta lidí poblila a že cestou domů nějaká parta vytrhala patníky u silnice. Čaje v Lubné byly rozhodnutím MNV opět na čas zakázány. Příčinou byli nějací blbci, kteří poráželi hroby na hřbitově, vytrhali patníky u silnice a vynášeli ven sklenice.
Před zkouškou 8. 6. 1977 jsme stěhovali aparaturu z Lubné do Rakovníka. Vezl ji opět Jarda Bláha. Petr Steidl uklidil sám celý sál v Lubné!
* V pátek 17. 6. 1977 jsem podnikovým autem v pracovní době převážel spolu s Jirkou Svobodou a potom s Jirkou Jiráskem a Láďou Černým aparaturu do Kněževsi. Čaje v Kněževsi měly být 17. 6. od 19.00 do 23.00. Míra Kejla přijel na Čaje bez nějaké rozumné omluvy až v 19.50 hod. Čaje jsme proto protáhli až do 23.30 hod. Hráli jsme všechny skladby, ze začátku jsme se nemohli dostat do tempa, od 21 hod. jsme již hráli celkem obstojně. Čaje byly nealkoholické – pivo se podávalo jen lahvové pro kapelu. Dostali jsme od pořadatelů 745 Kč za produkci a po zaplacení poplatků a vyplacení M. Kejly a L. Černého po 50 Kčs byl čistý zisk 550 Kčs.
* Dne 1. 7. 1977 se uskutečnily Čaje v Krakově. Zatím nejlepší Čaje. Byla celkově výborná nálada a pohoda. Největší problém – odvoz domů. O den později 2. 7. 1977 jsme koncertovali na hřišti v Pavlíkově. Hrálo se od 18.00 do 21.30. Byla opět výborná nálada v kapele. Úroveň vystoupení byla dobrá, spousta legrace. Znovu problém s odvozem členů kapely.
* Vystoupení pro chmelaře – Řevničov 31. 8. 1977. Aparaturu do Řevničova převáželi s Jardou Bláhou a Š1203 Míla Kejla a Láďa Černý. Uložili ji na chmelovém štábu, odkud jsme si ji vzali večer. Vystoupení se konalo v jídelně JZD Řevničov, místnost je to malinká, bez jakékoliv akustiky. Hrálo se od 19 do 21 hodin. Během vystoupení byla jen jedna přestávka. Hráli jsme nejlepší naše vybrané skladby a dost jsme jich zkazili (avšak neznatelně), asi vlivem zvláštního prostředí. Atmosféra však byla vynikající, měli jsme tam veliký úspěch. Měli jsme tam kontrolu z OKS – s. Mayera. Vše bylo v pořádku, měl jen hrozně trapný řeči. Po hře jsme aparaturu odnesli zpět do chmelového štábu. Druhý den 1. 9. jsem s P. Steidlem a Jirkou Svobodou s Š1203 převezli aparaturu z chmelového štábu zpět do OSP.
* Vystoupení pro chmelaře ve Všetatech 2. 9. 1977. Aparaturu jsme převáželi Š1203 od JZD Panoší Újezd. Vystoupení se konalo v sále od 19 do 22 hod. Byla tam výborná atmosféra. Nám se však opět srala aparatura. Nejdříve odešel zesilovač Jirkovi, potom Láďovi, oba však Jirka společně s Kratinou opravili. Skladby jsme zahráli některé dobře, jiné hůře, ale chyby naštěstí nebyly moc znát. Jirka, Láďa Č. a Míra byli nervózní. Aparaturu jsme odváželi hned po vystoupení do OSP.
* Vystoupení pro chmelaře v Třeboci 8. 9. 1977. Aparaturu převážel Copan, zároveň s námi jel autem Jirka, Láďa Gróf, Míra Kejla a Láďa Kratina. Protože pršelo, čekali jsme před vystoupením na chmelovém štábu. Začali jsme v 19.30, končili ve 21.30. Hrálo se v jídelně JZD Třeboc, ohromná návštěva, vynikající atmosféra. Byly tam střední školy z Kolína. Hráli jsme jen s jednou desetiminutovou přestávkou. Většina skladeb byla zahrána dobře, i když chyby se opět vyskytly. Zpátky jsme jeli auty Jirky a Petra S. Dostali jsme i večeři v místní kuchyni. Aparaturu jsme po vystoupení sbalili a odnesli na chmelový štáb.
* Vystoupení pro chmelaře v Třeboci 9. 9. 1977. Další vystoupení pro chmelaře, které původně mělo být v Kroučové, ale jelikož venku kvůli počasí nebylo možno hrát a žádná větší místnost tam nebyla, hráli jsme opět v jídelně JZD v Třeboci. Tentokrát jsme hodně kazili, já jsem nemohl zpívat, chraptěl jsem, Míra Kejla byl nastydlý. Byli jsme rádi, když jsme dohráli (přitom se hrálo jen dvě hodiny). Bez viny byli jen Láďa Gróf a Láďa Černý.
Pod dojmem tohoto vystoupení jsme odřekli Čaje v Lišanech (4 hod.), které měly být 10. 9. 1977. Měl jsem i další nabídku – 11. 9. 1977 Chrášťany pro chmelaře – dočesná. Též jsme odmítli z podobných důvodů jako Lišany.
Aparaturu z Třeboce jsme potom převáželi až ve středu 14. 9. 1977 taxíkem společně s P. Steidlem. Doprava stála 100 Kčs.
* Zkouška 28. 9. 1977 se prakticky nekonala, jelikož se Láďa Kratina loučil před odchodem na vojnu. Koupil láhev rumu a od ½ 7. nás pozval do klubovny Na Hrádku.
* Zkouška 5. 10. 1977. Dnes vyvrcholilo napětí, které panovalo již delší dobu mezi členy kapely. Nejprve jsme nemohli zahrát Tears In My Eyes, skladbu od Uriah Heep, kterou jsme na minulé zkoušce skoro perfektně nacvičili. Tím už vznikla taková nervozita, která pokračovala při skladbě Půlnoční koncert, kterou jsme hráli jakoby unaveně, bez zájmu. Pak začala Mírovi Kejlovi probíjet kytara a nemohl hrát. Nato Jirkovy praskly nervy a rozšlapal prodlužovací šňůru se zásuvkami, až z ní lítaly jiskry. Pak Jirka a Láďa Černý odešli domů.
Prakticky po celou zkoušku nás zlobila aparatura (kytara, šňůra od varhan, opravovali jsme šňůru k sólovému mikrofonu, zesilovač na zpěv, uvolněné koncové lampy). To nás všechny otrávilo a rozhodli jsme se, že toho asi zanecháme.
Po zkoušce jsem byl s Petrem a Mírou Na Hrádku. Diskutovali jsme o problémech kapely, o našich úspěších a neúspěchách všech produkcí a shodli jsme se, že na takovouto aparaturu se opravdu nedá hrát. Nevíme, jak to dál dopadne.
* 12. 10. 1977 – všichni členové kapely jsme se sešli v hospodě Na Střelnici, kde jsme si vyříkali všechny nedostatky hry a vzájemné vztahy mezi jednotlivými členy. Rozhodli jsme se, že budeme pokračovat dál, avšak za jiných podmínek a jiného vztahu jednotlivců ke hře. Mimo jiné jsme se dohodli na těchto změnách: 1) Více využívat Láďu Grófa na zpěv. 2) Pokladnu kapely bude držet J. Jirásek. 3) Pozdní příchod na zkoušku o 15 minut bez omluvy den předem, pokuta 10 Kčs, kdo nepřijde vůbec, pokuta 30 Kčs. 4) Zkoušky jsou stanoveny takto: středa 17.00-22.00, sobota 8.00-13.00, popřípadě neděle 9.00-13.00. 5) Můj magnetofon B4 bude kapelní včetně pásku ORWO, může si jej kdokoliv půjčovat domů, musí ho však přinést vždy na zkoušku. Opravy magnetofonu se budou hradit z peněz kapely. 6) Na každé zkoušce se bude dělat plán na příští zkoušku, se kterým budou seznámeni všichni členové kapely. 7) Nácvik skladby bude každý provádět doma podle magnetofonu, na zkoušce se budou skladby jen secvičovat. 8) Jirka si udělá pořádek ve skladbách, které hrajeme, já s Láďou Grófem si napíšeme texty skladeb do sešitu. 9) Omezí se návštěvy na zkouškách, jsou možné jen s domluvou všech členů kapely. Výjimku tvoří jen ženy a holky členů kapely. 10) Kromě výjimek narozenin a svátků se na zkouškách nesmí pít alkohol – jinak pokuta 10 Kčs. 11) Kdo ze zkoušky bezdůvodně odejde o více než 15 minut dříve, pokuta 10 Kčs.
* Zkouška 22. 10. 1977. Na zkoušce jsme se dohodli, že L. Černý v nejbližší době (začátkem prosince) si koupí basovou bednu a za peníze kapely koupíme 2 reprobedny Forte 60. Dne 19. 10. 1977 jsme přijali nového technika Vencu Pavlíčka.
* Zkouška 2. 11. 1977. Dnes koupil Láďa Černý basovou bednu Organo-bass 80 W, kterou však vrátíme, neboť hraje velice slabě. Uvažovali jsme nad dalšími možnostmi koupě reproduktorů na basu, ale na nic jsme zatím nepřišli.
Dne 4. 11. 1977 jsem byl s Jirkou Jiráskem vrátit bednu Organo-bass 80 W na Kladně. Byly s tím velké problémy a dohadování. V prodejně jsem nakonec mluvil s vrchní inspektorkou prodejen Hudební nástroje. Dopadlo to kladně a peníze nám byly vráceny. Potom jsme jeli do Karlových Varů, kde jsme v prodejně Hudební nástroje koupili od sympatického vedoucího dvě reprobedny Forte 60 Vocal. Ještě týž den večer jsme je v Rudém koutku s Jirkou vyzkoušeli. Druhý den na zkoušce jsme zapojili 2 bedny Delicia 30 W na kytaru – výborně hrály, a tak problém s aparaturou na sólovou kytaru je vyřešen.
* Čaje Kněževes 3. 12. 1977. Dopoledne jsme měli ještě malou zkoušku, kde jsme si zopakovali skladby nacvičené na minulých zkouškách. Potom jsem já s Láďou Černým převezli s Jirkou Svobodou aparaturu do Kněževsi.
Čaje byly od 19 do 23 hod. v sokolovně. Podávalo se pivo. Hráli jsme většinu skladeb výborně, byla i výborná nálada v kapele. Škoda jen, že přišlo méně lidí. Byla totiž v Kolešovicích zábava, kde hrály Autobrzdy.
* Zkouška 10. 12. 1977. Na pokutách za pozdní příchod bylo vybráno 50 Kčs. Pozdě přišel Petr, Láďa G. a já (á 10 Kčs) a na předminulou vůbec nepřišel Pavlíček (20 Kčs). Zkouška 15. 12. 1977. Přinesl jsem na zkoušku text básně Kokain, který vyšel v časopisu Gramorevue a na nápad Ládi Černého jsme složili vlastní skladbu se stejnojmenným názvem. Zpívám ji prozatím já s Jirkou Jiráskem. Nacvičili jsme ji celkem solidně. Po zkoušce jsme byli všichni u Podrabů na pivu.
* Čaje Lužná – nádraží 17. 12. 1977. V sobotu dopoledne jsem já, Láďa Č. a Jarda Králíček převáželi s Jirkou Svobodou a P. Mirgou aparaturu do Lužné. Na Čaje jsme jeli všichni vlakem v 16.11 hod. z Rakovníka. Mirka a Jarka šly k nám za Dášou, a tak jsme byli celá kapela bez žen (poprvé!). Asi v 8 hod. však přijely holky za námi, a ještě navíc Olina s Jarkou Benešovou. Vlastní čaje se nám velice vydařily. Měli jsme ohromný úspěch u lidí, líbila se většina skladeb včetně vlastní – Kokain. V kapele vládla výborná nálada, a tak se tyto Čaje dají po všech stránkách považovat za nejlepší. Měli jsme s sebou již také maják; aparatura šla výborně. Hned v první sérii si Petr rozřízl prst o činel a postříkal si krví bicí. O „povedenosti“ Čajů mluví i to, že bylo rozbito 19 půllitrů, 4 židle a 4 kluky odvezla policie na záchytku…
Domů jsme jeli všichni vlakem. Láďa Gróf vyšrouboval ve vlaku žárovky, a tak o legraci bylo postaráno ještě ve vlaku.
* Zkouška 29. 12. 1977. Dostali jsme odpověď na inzerát z Melodie, kde jsme chtěli koupit Echolanu II. Dohodli jsme se, že ji za určenou cenu (4000 Kčs) koupíme. Každý zatím dá všechno, co bude moct, a zbytek doplatí Míra Kejla. Bude mu to vráceno z výtěžků Čajů. Echolanu prodává nějaký Sobotka z Prahy.
* Zkouška 4. 1. 1978. Nový rok jsme přivítali popíjením, navíc L. Černý koupil ke svým 20. narozeninám 2 láhve rumu. Hra se nám pochopitelně moc nedařila, pod vlivem alkoholu se nám moc dobře nehraje. Měl jsem na zkoušce foťák s vypůjčeným širokoúhlým objektivem, a tak jsem fotil. Zkouška 12. 1. 1978 – opakovací zkouška před Čaji v Lužné. Úroveň vcelku dobrá. Míra Kejla nám vrátil peníze, které jsme skládali na Echolanu – majitel ji totiž už prodal.
* 2. Čaje Lužná – nádraží 14. 1. 1978. Vynikající Čaje – návštěva 300 platících na tak malém sále byla pozoruhodná. Navíc vynikající hra všech členů kapely nám zajistila ohromný úspěch většiny skladeb. Dostali jsme nabídky hrát v Žatci… Na sále byla velká spousta nalitých. V poslední sérii vyprovokoval Farkaš rvačku mezi malým Kunou a Imrichem Grófem. Nakonec se rvala i kapela (Láďa Gróf a Jirka Jirásek s Borďasem). Šípkovou Růženku (Soldier Of Fortune od Deep Purple – pozn. T. B.) jsme museli dát znovu a na závěr opět ABBU – Intermezzo.
Aparaturu zpět do OSP jsem převážel s J. Králíčkem a V. Pavlíčkem autem Š1203 s J. Svobodou.
* Zkouška 22. 2. 1978 – OKS v Rakovníku mi poslalo přihlášku na rekvalifikační zkoušky před krajskou porotou, které se mají konat 22. a 23. 4. 1978. Zkouška 15. 3. 1978 – opakovací generální zkouška, zároveň poslední zkouška s M. Kejlou a L. Černým, kteří odcházejí na vojnu. Láďa Černý do Popradu a Míra Kejla do Karlových Varů.
* Poslední Čaje skupiny Lucifer, Lužná – nádraží 18. 3. 1978. Byly to po všech stránkách nejvydařenější Čaje v celé historii skupiny Lucifer. Výborně jsme hráli, navíc jsme dělali show, na sále byl solidní šum. Vynikající úspěch a tím i dobré rozloučení s Mírou a Láďou. Náš kapelní stůl byl plně obsazen: Olina Kejlová, Jarka Benešová, Maruš Hejdová, Mirka Kostelníková, Jarka Hendrychová, Petr Müller, Franta Fábera, Franta Drvota, Vojta Derzi a další.
* Pátek 24. 3. 1978. Rozloučení kapely s Mírou a Láďou v klubovně restaurace Na Hrádku. Přítomni Míra a Olina Kejlovi, Dáša a Míra Seidlovi, Láďa a Ilona Grófovi, Láďa Černý, Mirka Kostelníková, Jirka Jirásek, Jarka Hendrychová, Petr Steidl, Maruš Hejdová, Petr Müller, Franta Fábera, Jirka Bureš (Blizna), Imrich Gróf. Byla tam výborná nálada, hrálo se na kytary, na harmoniku (přinesl Jirka Jirásek), měl jsem tam magneťák. I se tancovalo. Jirka s Jarkou potom u nás spali.
* Poslední rozlučková zkouška – středa 29. 3. 1978. V Rudém koutku byla opravdu legrace. Vypilo se 45 piv, z toho 20 12° Bakalářů, ½ l rumu a 2 l vína. Přítomni: Libor Laun, Milan Křížanovský, Franta Fábera, Steidl, Černý, Kejla, Gróf, Seidl, Pavlíček, Mirka Kostelníková, Ilona Grófová, Olina Kejlová, chvíli Dáša Seidlová. Libor Laun hrál též na bicí (s Milanem Křížanovským na basu a Mírou Kejlou na kytaru). Protože venku bylo teplo, měli jsme otevřené okno a všechen rámus šel ven. Druhý den si čtyři lidé telefonicky stěžovali v OSP panu Kopřivovi, že jsme rušili okolí.
* Neradostný konec skupiny Lucifer – 31. 3. 1978 – odchod Míry Kejly a Ládi Černého na vojnu.
Tomáš Bednařík
(Zdroj: Kronika bigbítové skupiny Lucifer, kterou vedl Miroslav Seidl)